dnes
Úterý - oblacno
13°C
zítra
Středa - obcasny-dest
14°C
pozítří
Čtvrtek - prehanky-dest
15°C
Lifestyle / Zdraví

Umělé oplodnění. Dárkyně vajíček trvale chybí

Neplodnost je v posledních letech závažným problémem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), asi 15 % párů v plodném věku vyhledá lékařskou pomoc pro neplodnost, obvykle zhruba po dvou letech neúspěšného snažení. V současnosti je ve světě kolem 60–80 miliónů neplodných párů. V ČR jde o 15–20 % párů a jejich počet každým rokem mírně narůstá. Na vině je především vzrůstající věk prvorodiček a různá gynekologická onemocnění. Mnohdy jediná cesta k založení vlastní rodiny vede přes dárcovství vajíčka. Dárkyň je však nejen u nás, ale i ve světě dlouhodobě nedostatek. 

Dárcovství vajíček je v současnosti hojně využívanou metodou léčby neplodnosti. Pro ženy, jež trpí poruchou tvorby vlastních vajíček, je leckdy jedinou možností k početí dítěte. První úspěšné těhotenství s využitím darovaných vajíček je ve světě známé z roku 1984. Od té doby se tato metoda stala běžným způsobem léčby, který se nadále intenzivně rozvíjel. Na našem území byl program dárcovství vajíček a embryí zahájen v roce 1997, přičemž první dítě z darovaného vajíčka se narodilo o dva roky později.

„Dárcovství vajíček je účinným řešením neplodnosti žen už řadu let, ovšem v případě České republiky i dalších zemí EU nemůže program okamžitě vyhovět všem žádostem, které se do specializovaných IVF center dostanou. Zatímco neplodnost u nás dlouhodobě narůstá, počet dárkyň vajíček nikoli. Žadatelky o darované vajíčko, jsou na čekací listině někdy i řadu měsíců,“ říká MUDr. Radka Jarošová, vedoucí IVF programu klinik GENNET.

Anonymita dárcovství – horké téma i v politice
Dle platných zákonů České republiky (konkrétně Zákonu o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů) je dárcovství buněk zcela dobrovolné a anonymní. Anonymní ze strany dárkyně, příjemkyně i dětí počatých z darovaného vajíčka. Budoucím rodičům se poskytují pouze základní informace o povahových rysech, zálibách a vzdělání dárkyně, aby se jim dítě fyziognomicky co nejvíce podobalo.

Anonymita dárcovství se stala aktuálním tématem i mezi českými poslanci. Celých sedm let měla sněmovna na stole návrh na zrušení anonymity dárců spermií a vajíček. Ačkoliv vláda v předchozích letech vyslovila nesouhlas k navrhovaným změnám, nedávno se díky několika poslancům opět dostaly do programu sněmovních schůzí. Navzdory těmto snahám sněmovní zdravotnický výbor rozhodl nakonec pro opačný trend – nejen, že nezrušil anonymní dárcovství, ale dal souhlas k tomu, že ženy mohou podstoupit umělé oplodnění bez partnera.

Anonymita je totiž důležitým aspektem celého systému dárcovství, který zásadním způsobem ovlivňuje počty dobrovolných dárkyň. Její zrušení by spoustu žen od dárcovství odradilo, a tím by se ještě více snížila šance na početí potomka u řady neplodných párů. Důkazem jsou země, kde dárcovství anonymní není a kde také díky katastrofálnímu nedostatku dárkyň nemohou nemocným ženám poskytovat adekvátní léčbu. Pacientkám nezbývá nic jiného než cestovat do zahraničí a platit si za zdravotní péči, kterou jim v rodné zemi neumožňují. Je to případ například Itálie, Irska či Maďarska, kde však postupně kritérium anonymity zavádí a dostávají se tak na současnou úroveň  České republiky.

Striktní pravidla dárcovství
Program darování vajíček se řídí přísnými pravidly. Dárkyní může být pouze žena ve věku od 18 do 35 let s dobrým zdravotním stavem, pravidelným menstruačním cyklem a normální hodnotou BMI, v jejíž rodině se nevyskytují žádná dědičná a psychiatrická onemocnění, a není drogově závislá. V rámci dárcovství podstoupí kompletní krevní a genetické vyšetření a hormonální stimulace. Celý proces přípravy trvá 1–2 měsíce, samotný odběr vyžaduje krátkodobou anestezii, avšak pár hodin po zákroku je dárkyně z kliniky propuštěna.

Poskytnutí vlastního vajíčka je pro dárkyni spojeno s určitou kompenzací nákladů spojených s darováním, jež mají pokrýt například zdravou výživu, ušlou mzdu, ušlý čas a cestovné. Pohybuje se až do částky 25 000 korun Pro srovnání, ve Velké Británii tato kompenzační částka činí 725 liber (v přepočtu přibližně 22 330 Kč), ve Španělsku 900 euro (24 315 Kč),11 v Belgii až 2 000 euro (54 030 Kč) a kupříkladu Francie hradí pouze cestovní náklady. Částky se v Evropě liší, ale ve většině zemí se pohybují mezi 500 a 1000 euro. V Americe se dárkyním hradí částka v rozmezí 5 000 – 10 000 dolarů (126 560 – 253 120 Kč).

Motivace dárkyň netkví jen v penězích
Žena může darovat vajíčka opakovaně. Nejčastěji je to 3× až 4×, přičemž se doporučuje tříměsíční interval mezi jednotlivými odběry. Pro dárkyni může být tedy dárcovství zajímavým přivýdělkem, nicméně důvod podstoupit náročný proces dárcovství bývá mnohdy jiný než finanční.

„Motivace žen darovat vlastní vajíčka se mnohdy rodí jednoduše z touhy pomoci ženám, které nejsou schopné ze zdravotních důvodů počít dítě přirozenou cestou. Jako dárkyně často přicházejí ženy, které se s neplodností setkaly například u svých příbuzných či kamarádek, a vidí, že darované vajíčko je pro tyto ženy spásným řešením. Své dárcovství tedy vnímají primárně jako pomoc potřebným a finanční kompenzace pro ně hraje až druhotnou roli,“ vysvětluje MUDr. Radka Jarošová.

Nabízí se otázka zdravotních komplikací a rizik pro případné budoucí těhotenství dárkyně. Ačkoli odběr vajíček je regulérní lékařský zákrok, komplikace se při něm vyskytují zřídka. Zásluhu na tom má především série důkladných vyšetření, která musí žena před odběrem podstoupit a která ji případně z programu vyřadí. Tato vyšetření jsou tak zároveň dalším benefitem, kdy žena díky dárcovství vajíček může zjistit svůj zdravotní stav a predispozice k případným onemocněním do budoucna.


Dvě třetiny Čechů se ani 3x za měsíc nepřimějí k jakékoli sportovní aktivitě

19. října 2018 v 08:21

Pravidelný pohyb je nejlepší prevence celé řady onemocnění. Logické by tedy bylo, hýbat se co nejčastěji. Jenže opak je pravdou. Jsme stále lenivější, a je jen otázkou času, která z civilizačních nemocí nás potká. Proto je i na státu, aby sportování veřejnosti podporoval – ušetří tak spoustu peněz...

Jak si stravou neublížit? Přednáší Jiří Hotzký

19. října 2018 v 07:41

Co bychom měli jíst, aby to našemu tělo co nejvíce prospělo, a čeho bychom se naopak měli vyvarovat?

Je možné mlsat zdravě a výživně?

17. října 2018 v 10:00

Sto lidí, sto chutí. Jistě toto české rčení znáte. Každý člověk může mít rád jinou chuť – někdo preferuje chuť slanou, jiný pálivou a někdo má rád chuť sladkou. Mlsat je třeba, nejen kvůli tomu, že se nám tím často podaří uklidnit své emoce a uděláme si čas sami pro sebe. Mlsat lze i zdravě a...

Touto ztrátou jsou v Česku ohroženy tisíce lidí, a to i kvůli nemocem, které přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit

13. října 2018 ve 22:34

Ztrátou zraku jsou v České republice ohroženy tisíce lidí, a to kvůli nemocem, které i přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit. Oproti minulosti je velkým problémem, že velká část lidí se slepotou ztrácí i přístup k počítači, na který byli celý život zvyklí. Přestože řada pacientů o tom, že...

V Česku je postiženo touto nemocí až 300 000 lidí. Řada jich trpí zbytečně v důsledku nesprávné nebo opožděné diagnózy

11. října 2018 v 18:56

Lupénka je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, kterým je ve světě postiženo nejméně 100 milionů lidí. V České republice je to 200 až 300 tisíc osob. Není to ale jen nemoc kůže, s lupénkou souvisí i jiné závažné nemoci, k nimž patří zánětlivé onemocnění kloubů (psoriatická artritida),...

Banalita, který může ohrozit váš život. Podle chirurga Fraška mohou lidé riziko problémů sami některými kroky snížit

9. října 2018 ve 23:01

Kdo z nás nikdy nezkoumal svoje břicho, které většinou vidíme jako příliš velké? Neplatí ale, že za všechno, co v této partii přebývá, může tloušťka. Vyklenutí v oblasti břicha, pupku, ale i třísla nebo stehna bývá často příznakem kýly. A ta, když ji zanedbáme, může ohrozit i náš život. Kýla, ať...

Revmatici v pohybu. Startuje akce, jejímž cílem je rozhýbat nemocné

8. října 2018 v 10:26

Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod? Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný...

Další články
Nahoru