Ukončit kouření? Podle docenta Anderse to má podobný vliv jako podání antidepresiv

Anders připomněl, že stresové situace zvyšují u závislých jedinců potřebu sáhnout po droze a platí to i u tabákových výrobků. Představa, že kouření vede k nějaké psychické pohodě, by ovšem podle něj byla mylná. Lidé trpící psychickými poruchami kouří dvakrát až třikrát častěji ve srovnání s běžnou populací. 

Kouří podle Anderse navíc větší počet cigaret než ostatní kuřáci, inhalují hlouběji a déle, přičemž také vynakládají nezanedbatelné objemy finančních prostředků, a prohlubuje se tak jejich sociekonomická nestabilita, strádání a chudoba, což je dalším zdrojem stresu a udržujícím faktorem onemocnění.

„Odhaduje se, že až 45 procent prodaných cigaret je spotřebováno lidmi, kteří trpí nějakou formou duševní poruchy. Nejčastější příčinou úmrtí psychicky nemocných jsou pak kardiovaskulární onemocnění, na jejichž vzniku se kouření významně podílí, a dochází tak ke zkrácení jejich průměrné délky života o 10 až 25 let oproti běžné populaci,“ řekl Anders, který zároveň zdůraznil, že u osob trpících schizofrenií může kouření nejen zvyšovat výskyt rizikových faktorů, ale i průběh a rozvoj samotného onemocnění spojeného s neurodegenerativními procesy.

Naopak jako pozoruhodná se podle něj jeví skutečnost, že například v léčbě depresivních a úzkostných poruch má ukončení kouření podobný vliv jako podávání antidepresiv. 

„Ačkoliv negativní vliv kouření tabákových výrobků je znám v mnoha oblastech medicíny, vliv na duševní život zůstával kromě tradovaného mechanismu vzniku závislosti dlouho v pozadí. Výzkum dopadů kouření v oblasti moderních neurověd je fascinující a dochází zde k významnému souběhu řady již dříve ověřených hypotéz,“ vyzdvihl docent Anders a konstatoval, že kouření zvyšuje riziko vzniku řady neuropsychických onemocnění – demence a dalších kognitivních postižení, schizofrenie, depresivních poruch, úzkostných poruch nebo dokonce i sebevražedného chování.

Děje se tak podle něj proto, že kouření podporuje zánětlivé procesy a zvyšuje oxidativní stres, čímž způsobuje strukturální nebo funkční změny v centrálním nervovém systému. Kouření také snižuje aktivitu některých enzymů, které metabolizují neurotransmitery, tedy přenašeče nervových vzruchů.         

„Takzvaný doutnající zánět, což je nízkoaktivní systémová aktivace imunitních buněk, je spojen se zvýšenou produkcí prozánětlivých proteinů, které jsou schopny spouštět procesy vedoucí ke změně chování jedince známé jako ‚sickness behaviour‘. Aktivace specifických enzymů, omezení tvorby zásadně důležitého neurotransmiteru serotoninu, melatoninu a dopaminu, a současně toxicita vznikajících látek typu kyseliny chinolinové, které mohou usmrcovat neurony, to vše je příčinou změny chování jedince. Pokud ještě zohledníme negativní vliv na vznikání nových mozkových buněk, je možné vysvětlit řadu neuropsychických následků kouření u většiny konzumentů,“ vysvětlil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Martin Anders.