Úbytek nově objevených infarktů během pandemie jako dobrá zpráva? Bohužel, je to přesně naopak
17. února 2021 11:20
Nemoci oběhové soustavy mají za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v Česku okolo 50 tisíc pacientů. Většina úmrtí na kardiovaskulární onemocnění je způsobeno infarktem nebo cévní mozkovou příhodou.
„Podle statistik v Itálii a Španělsku se počet nově objevených infarktů během pandemických opatření snížil skoro o polovinu. Polovina nemocných kardiaků tedy nepřišla při akutních potížích k lékaři. A mnoho z těch, kteří k lékaři přišli, dorazilo příliš pozdě, a nebyla tak možná včasná intervence. Přesné statistiky za Česko nemáme, ale tento trend bohužel můžeme pozorovat i u nás,“ uvádí profesor Richard Češka z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
„Mnoho pacientů se totiž obávalo návštěvy zdravotnického zařízení a promeškali včasnou léčbu infarktu, nebo dokonce zemřeli bez pomoci doma," pokračuje.
Dodržování předepsané léčby a režimových opatření
Ani v době celosvětové pandemie by pacienti trpící nemocemi srdce a cév neměli zapomínat na prevenci a správnou léčbu svého onemocnění. Mezi základní opatření patří i v době pandemie covid-19 nejen dodržování předepsané léčby, dodržování režimových opatření ale i okamžité vyhledání lékařské pomoci v případě zhoršení onemocnění nebo náhlých obtíží.
„Lékařskou pomoc je třeba vyhledat v jakékoliv urgentní situaci. Nemusíme tu popisovat všechny příznaky infarktu myokardu (bolest na hrudi, častou dušnost, bušení srdce) ani cévní mozkové příhody (ochrnutí končetiny, náhlá porucha řeči, nebo pokleslý koutek). Naše populace je poměrně dobře informovaná. Jde tedy jen o to, situaci nepodcenit, respektive kvůli relativně nízkému riziku virového (i když závažného, nicméně převážně nefatálního) onemocnění nepromeškat první hodiny od infarktu nebo mrtvice, kdy lze zachránit život.“ dodává Richard Češka, garant projektu Srdce v hlavě.