Tyto bolesti trápí dnes už stále častěji i mladší ročníky. Na problémy si zakládáme už od dětství, varuje lékařka
6. května 2017 08:50
„Typický mladý pacient dnes přijde a vyžaduje okamžité řešení a zbavení bolestí. Analgetika, obstřiky a nejsou výjimkou ani tací, kteří rovnou vyhledávají neurochirurga, protože se na internetu dočetli o zázračné minimálně invazivní operaci, která vše vyřeší. Jenže, tak to nefunguje“, říká vedoucí lékařka neurologie pražské polikliniky Medicon Budějovická Iveta Němcová.
Typické bolesti zad a hlavy, ztuhlost zádových svalů a šíje, jsou dnes i u mladších ročníků jedním z nejčastějších důvodů návštěvy neurologa. Obvyklé stížnosti na životní styl platí i v tomto případě, ovšem na potíže si zakládáme už od dětství. Jde o nedostatek přirozeného pohybu, odsouvání důležitosti tělesné výchovy na vedlejší kolej a často se k tomu přidá i nadváha. V produktivním věku pak přijde sedavé zaměstnání, trávení volného času u počítače a také velké nároky okolí, které mohou vést k psychickým problémům.
„Dnešní doba vyzdvihuje časopisovou dokonalost. A je jedno zda jde o nároky na muže či na ženu. Musíme nějak vypadat, musíme dosahovat pracovních úspěchů, vyrovnat se nebo být lepší než naše domněle dokonalé okolí. Psychický tlak se pak přirozeně promítne na našem těle“, vysvětluje klinická psycholožka Polikliniky Zelený pruh Renáta Hegedüšová.
Podle odborných lékařů navíc často nedokážeme vnímat bolest jako signál, kdy tělo volá o pomoc. Vnímáme bolest pouze jako něco, co je na obtíž a je třeba se ji jen rychle zbavit. Speciálně bolesti pohybového aparátu a zad přitom většinou ukazují na komplexní problém, kde se potkává několik oborů najednou.
„Je to o individuální péči, kdy lékař pomáhá pacientovi rozklíčovat jeho obtíže a jeho pohybové stereotypy. Často jej stačí ve spolupráci s fyzioterapeutem naučit vhodnou pohybovou aktivitu, jak správně dýchat, relaxovat a naslouchat svému tělu. Když se naučíme aktivně kompenzovat jednostrannou zátěž, vybalancovat nadměrný stres, chronické potíže pak leckdy jakoby zázračně zmizí i po letech polykání analgetik," doplňuje Němcová.
Podle lékařů je to ovšem v některých případech skutečný běh na dlouhou trať. Úspěch v léčbě často přinese až mezioborová spolupráce neurologa s fyzioterapeutem, ortopedem a také psychologem či psychiatrem. Cílem je získat u pacienta aktivní účast a postupně nalézt řešení, jak zvládat stresovou zátěž a najít prostor k celkové regeneraci. Nalézt si čas sám pro sebe a svoje tělo přitom není zase tak náročné.
„Jednoduchá cvičení na podporu celkového držení těla nejsou nijak zvlášť časově náročná. Jde o určitou pravidelnost, kdy si člověk vyšetří řádově pár desítek minut dvakrát, třikrát týdně. Za dva za tři týdny cvičení pak vidíte úplně jiné lidi," dodává licencovaný fitness trenér Tomáš Telk.
Vhodně zvolená pravidelná pohybová aktivita, jóga, pilates, plavání, procházky v přírodě, vědomá relaxace, naslouchání svému tělu jsou podle lékařů nejlepší prevencí bolestí zad.