Tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT povede výzkum pokročilých senzorových sítí, získal prestižní grant
14. dubna 2023 09:51
Přidejte si nás na domovskou „Umístili jsme se mezi dvěma až pěti procenty nejlepších projektů,“ uvedl prof. Zvánovec. Ambiciózní čtyřletý projekt právě začíná a podle vědce také představuje zajímavou kariérní šanci pro budoucí doktorand(k)y v souvisejících oborech.
„Projekt se jmenuje Optical and Wireless Sensors Networks for 6G scenarios (OWIN6G) a jde o doktorský projekt. Je tam 10 partnerů, sedm týmů z univerzit a tři z průmyslu, ale ti z průmyslu musí být zároveň navázáni na nějakou další univerzitu. Tyto týmy dostanou část financí, každý z nich na jednoho nového doktorského studenta, a vznikne takto síť týmů spolupracujících na jednotlivých pracovních balíčcích,“ popsal Stanislav Zvánovec, jenž je se svou skupinou bezdrátové a vláknové optiky zároveň hlavním řešitelem a koordinátorem celého projektu.
Vědec popsal, že grant podpoří výzkum senzorových sítích pro šestou generaci a bude zaměřen na bezdrátovou optiku i rádiový milimetrový přenos. „Pro to zároveň budeme vyvíjet buď samotné senzory, solární články pro získávání energie a optickou detekci a hybridní RF-optické bezdrátové technologie či aplikace strojového učení ke zlepšení příjmu signálu,“ uvedl prof. Zvánovec. Tyto senzory budou podle mít podle jeho slov v budoucnu využití jak v bezdrátových senzorových sítích (WSN), v zařízeních tzv. chytré domácnosti, tak i domácí péče či inteligentního města a budou integrovat internet věcí (IoT) a internet všeho (IoE) jako součást 6G technologií. „Mimo zaměření na nové senzory se budeme věnovat i bezpečnostním aspektům v senzorových sítích,“ doplnil expert.
K organizaci projektu pak Zvánovec uvedl, že každý zapojený student či studentka stráví až 12 měsíců ze svého doktorského studia na vědeckých stážích na vysokých školách či u průmyslových partnerů v jiných zemích. „Proto, aby získal(a) co nejlepší znalosti sdílené odborníky napříč celým projektem,“ podotkl vědec. „Je to velká příležitost i pro student(k)y končící u nás na FELu. K nám sice nebudou moci přímo jít do týmu, vzhledem k podmínce předchozího magisterského studia v jiné zemi, ale mají otevřených dalších devět míst na zahraničních univerzitách ve Španělsku, Francii, Německu, Velké Británii, Portugalsku či Řecku,“ zdůraznil pak Zvánovec.
Výběr spolupracujících doktorandů a doktorandek se uskuteční prostřednictvím výběrového řízení na evropském portálu Euraxess. Předvýběr byl podle vědce již zahájen. Sám prof. Zvánovec jako vedoucí či specialista v projektu povede čtyři nové doktorské student(k)y.
Stanislav Zvánovec také podotkl, že i pro jeho „ostřílený“ výzkumný tým je téma projektu velkou výzvou. „Je to pro mě nové v tom, že se dostáváme mimo svou komfortní zónu samotné optické komunikace či milimetrových spojů. Například mé doktorské téma kombinuje vše dané i s přesahem do vytváření virtuálního prostoru, který se snaží kombinovat na principu tzv. digital twins veškeré znalosti jak z komunikačních, tak i síťových technologií a celé řadě kritických situací pak předcházet,” vysvětlil prof. Zvánovec. „Ve většině standardních projektů se snažíme rozvíjet technologie, jež máme velmi dobře zmapované například pro následné využití v průmyslu. OWIN6G projekt jde ale již na hranu současného poznání bezdrátových optických spojů a senzorů,” konstatoval vědec.
Z větší částí v projektu zapojených špičkových odborníků tým z FELu podle vědce spolupracoval už v minulosti – na společných měřeních, publikacích i v mezinárodních projektech. Jde například o Fraunhofer Heinrich Hertz Institute, Ecole Centrale Marseille, či Northumbria University v Newcastlu. „Kromě společné vědecké práce jsem i školitelem specialistou jejich studentů,” řekl prof. Zvánovec.
„Se dvěma třetinami partnerů máme například společnou publikaci v impaktovaných časopisech, naši studenti jezdí na vědecké stáže do jejich týmů,” sdělil prof. Zvánovec. „A co je zajímavější, v posledních letech pak naprostá většina spolupracujících studentů jezdí realizovat experimenty k nám, protože se nám podařilo vybudovat špičkové laboratorní zázemí kombinující optickou a mikrovlnnou techniku – takové není dostupné většině evropských týmů,” uzavřel vědec.
