Tvář oteklého eskymáka už lékaři u pacientů nevídají, nemoc většinou zachytí z krve

Desítky tisíc lidí o nemoci neví vůbec. Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely. Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem. Ve společném prohlášení v rámci Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25. až 31. května, o tom informovali čeští endokrinologové.

„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické. Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ říká Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají. „Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy patří únava a nevýkonnost, což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy,“ vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti Michal Kršek s tím, že když se nastaví správně léčba, zejména u hypotyreózy příznaky vymizí do osmi až dvanácti týdnů od začátku léčby.

„Dříve se netestovalo tak jako nyní a vyhodnocení odběrů trvalo celé týdny. Nemoc se tak určovala z klinických příznaků. Když například přišel člověk s ,tváří oteklého eskymáka´ bylo jasné, že trpí hypotyreózou. Pacient oblečený s prvky červené barvy, netrpělivě se dožadující vyšetření, často zase mimoděk signalizoval příznaky zvýšené funkce štítné žlázy,“ vzpomíná předseda Sdružení ambulantních endokrinologů Richard Stejskal. 

Když už se pacient do péče endokrinologa dostane, je důležité, aby si porozuměli. „Snažíme se vše vysvětlit jednoduše a respektovat také zvyky pacienta tak, aby nám to společně fungovalo. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek. Ne vždy se berou každý den a pacienti bývají velmi kreativní – léky si různě půlí nebo je zapomenou, a pak se to snaží ,dohnat´ před návštěvou u nás,“ říká endokrinolog Filip Gabalec ze IV. interní hematologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové. 

Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv a pak pátrá po příčině. „Často je na vině nesprávné užívání léků, takže je třeba dát si na čas a vše důkladně pacientovi vysvětlit,“ potvrzuje Stejskal.

Podle Jiskry jsou ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak bohužel málo prostoru. „V některých zemích za tímto účelem vznikla samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod. V našem systému tyto personální zdroje bohužel postrádáme, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá,“ komentuje docent Jiskra. 

Situaci nepomohla ani covidová pandemie, kdy se lidé báli do ordinací endokrinologů chodit, aby se nenakazili, a nyní se snaží návštěvy „dohnat“. „Naše ordinace už jsou zase přeplněné. Bohužel řada pacientů v době covidu nepožádala ani o nový recept, takže přerušili léčbu a onemocnění se zhoršilo. Nebo užívali hojně různé vitaminové přípravky a potravinové doplňky v dobré víře, že se před covidem uchrání. Tyto přípravky ale mohou ovlivnit správné vstřebávání léků na štítnou žlázu. S tím jsem se setkával a setkávám často,“ dodává.