Trápila slavného spisovatele i papeže. Občas se jí říká nemoc starých lidí, ale postihuje zejména mladé muže
7. dubna 2020 09:10
Bolí vás záda déle než tři měsíce, ještě vám nebylo 40 a budíte se nad ránem takovou bolestí, že už nemůžete dospat? S přibývající fyzickou aktivitou bolest během dne ustupuje? Pak můžete být jedním ze 150 tisíc Čechů, kteří trpí zánětlivým revmatickým onemocněním zad – ankylozující spondylitidou, známou jako Bechtěrevova choroba.
Často je mylně spojována s vyšším věkem, opak je ale pravdou. Postihuje zejména mladé muže mezi 30. až 40. rokem. Ze slavných osobností trápila například spisovatele Karla Čapka nebo papeže Jana Pavla II.
Jedná se o nemoc se zánětem v oblasti meziobratlových kloubů páteře, který vede ke kostnatění vazů a srůstům mezi jednotlivými obratli. Postihnout může i velké periferní klouby či úpony šlach. Protože se jedná o systémové onemocnění, může se zánět rozvinout i mimokloubně – nejčastěji v očích, na kůži či ve střevech.
Jak nemoc rozpoznat
„Dolní část páteře postupně stále více tuhne a stává se nehybnou, zejména v klidových obdobích. Typicky se stavy bolesti zhoršují ve 2. fázi noci – tedy nad ránem – či v situacích přes den, kdy člověk nemá moc pohybu, například při řízení auta,“ vysvětluje Karel Pavelka z Revmatologického ústavu v Praze.
„Nemoc má plíživý začátek. Přes den se zlepšuje fyzickou aktivitou, a právě proto ji hodně mladých mužů podceňuje. Bolest zad i hrudníku přisuzují ve svém věku spíše mechanické příčině a chronickou únavu dávají na vrub vysokému pracovnímu tempu,“ dodává profesor Pavelka.
5 kritérií k včasnému rozpoznání Bechtěrevovy choroby
-
Věk pacienta bývá nižší než 40 let.
-
Potíže mají pozvolný začátek.
-
Problémy se mírně zlepší poté, co pacient začne cvičit.
-
Naopak v klidu se bolesti stupňují.
-
Bolest se často objevuje v noci a nemocného budí.
Včasná diagnóza je klíčová, příčina neznámá
Doba od vzniku prvních symptomů do diagnózy Bechtěrevovy nemoci je stále ještě neuspokojivě dlouhá a podle některých odhadů a průzkumů může v praxi činit až 10 let.
Současná diagnostika umožňuje včasné odhalení choroby. Pokud se diagnóza protahuje a zánět se v těle neléčí, může dojít k nevratným poškozením páteře a až z poloviny pacientů se mohou stát invalidé.
Mechanismus vzniku autoimunitních onemocnění, mezi která patří i ankylozující spondilitida, lékaři stále přesně neznají. Ví se, že nemoc je podmíněna geneticky, ale dědí se k ní pouze sklon. Ve finále záleží na vnějších faktorech, které nemoc u někoho nastartují a u jiného ne.
Léčba krok za krokem
Léčba Bechtěrevovy choroby je komplexní. Lékem první volby jsou nesteroidní antirevmatika, která především zmírňují bolest a ztuhlost a mají mírný protizánětlivý vliv. Glukokortikoidy a chorobu modifikující léky jsou účinné pouze v ovlivnění periferních projevů nemoci.
Pacientům s vysokou aktivitou onemocnění, u kterých dosavadní terapie selhala, je určená biologická léčba, která je dnes poskytována ve 29 centrech biologické léčby po celé republice. Nedílnou součástí léčby jsou ale i nefarmakologické přístupy v podobě pravidelného cvičení, rehabilitace či psychoterapie.
Bechtěrevova nemoc u mužů a žen
Nemoc je aktuálně diagnostikována dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen. Ukazuje se, že průběh samotného onemocnění se u obou pohlaví liší. Například laboratorní hodnoty zánětu bývají u mužů prokazatelně vyšší než u žen, a možná i proto odpovídají muži na biologickou léčbu lépe než ženy. Ženy navíc často udávají při stejném stupni onemocnění více bolesti a funkčních omezení než muži.