Tramvaje typu T3 jezdí Prahou již 60 let, cestující je znají i z řady dalších měst

Do pravidelného provozu v Praze byly nasazeny 21. listopadu 1962. V modernizované podobě jezdí po metropoli dodnes. „Té trojky", které sloužily kromě Prahy v řadě dalších měst doma i v zahraničí, patří s přibližně 14 000 vyrobenými kusy k nejpočetněji vyráběným tramvajovým vozům světa.

U zrodu tramvaje T3 stáli hlavní konstruktér Antonín Honzík a designér František Kardaus. Právě jemu tyto vozy vděčí za svůj nadčasový vzhled s typickými kulatými světlomety a vysokým „čelem" nad předním oknem.

Tramvaje vyráběné pražskou ČKD v závodě Tatra Smíchov vycházely z předchozího typu Tatra T2. Na svoji dobu byly velmi moderní, a to díky použitým materiálům (plasty, laminát).

První T3 v Praze jezdily na lince číslo 4, tedy ze Zlíchova do Hostivaře. Postupem času se dočkaly i další tratě a v květnu 1974 tramvaje T3 definitivně nahradily své dvounápravové předchůdkyně. Od zahájení výroby do roku 1976 bylo pražskému dopravnímu podniku dodáno 892 tramvají T3.

V 80. letech přibylo ještě 292 tramvají mírně pozměněného provedení, označovaného jako T3SU a T3SUCS. V souvislosti s tramvajemi T3 se nelze nezmínit o typických sedačkách ze sklolaminátu. Ty do nich byly montovány od roku 1964 a podle mnohých cestujících poskytují dodnes nepřekonanou míru pohodlí.

V Praze poslední klasická T3 dojezdila na podzim 2011, dodnes zde však slouží více než 400 jejich modifikací (nejvíce je typu T3 R.P, která je s počtem 337 kusů stále nejvíce zastoupeným typem ve vozovém parku DPP), včetně nízkopodlažních.

Spatřit lze i klasickou T3, kterou dopravní podnik nabízí k pronájmu pro vyhlídkové a okružní jízdy. Dopravní podnik nabízí také T3 s emblémem noční oblohy přezdívanou Měsíček či T3 Coupé, která vznikla na základně původního typu T3.

Populární je také takzvaná mazací tramvaj, specificky upravený pracovní vůz na základě T3, který od počátku roku 2015 slouží k mazání kolejnic.

Ve svých vozových parcích T3 měly a mnohde stále mají dopravní podniky v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci, Liberci a Mostě a Litvínově. „Té trojky" sloužily i v zahraničí, převážně v Rusku a dalších zemích bývalého Sovětského svazu.

Nejvíce jich zakoupila Moskva (přes 2000) a ukrajinská města Kyjev (přes 900) a Charkov (přes 700). Na Slovensku si je pořídily dopravní podniky v Bratislavě a Košicích. Nejvzdálenějším městem, kde pravidelně jezdily, je Taškent v Uzbekistánu.