Tomáš Padevět: Šest dnů
12. května 2024 19:41
Přidejte si nás na domovskou 
Příběh románu je ohraničen šesti dny tragikomických vzpomínek svobodomyslného bohéma Tomáše, kterému odzvonilo pětapadesát. Vyrovnává se v nich se svým až neobvykle barvitým životem, zisky a ztrátami, které ho v průběhu času potkaly a dovedly až do tohoto momentu. Živočišně vášnivé pátrání jeho paměti, se sexuálně provokativními a nekonvenčními vztahy, rozhodně nenechá čtenáře v klidu.
Šest dnů je fiktivním příběhem s autobiografickými prvky od autora bestselleru Carmen – Skutečný život Hany Hegerové.
Slovy autora:
Hlavní hrdina se dobrovolně ocitá na šest dnů v nejmodernější Klinice experimentální důstojnosti, aby si důkladně prošel svou pamětí a dopátral se, proč se zásadní události v jeho životě odehrály tak, jak se odehrály. Především by rád zjistil, co bylo skutečným důvodem rozpadu jeho dlouholetého polyamorního vztahu s Laurou a Viktorem. Rakapituluje celý život na pozadí stále se měnící společenské a technické doby, od komunismu na konci 60. let minulého století, až po nejaktuálnější současnost. Všechno se změnilo, všichni jsou jiní i on sám. Jen citová vazba zůstává, je překvapivě stále silná až mu propaluje osrdí!
Ukázka z knihy:
Na Klinice experimentální důstojnosti pracují celý týmy nejlepších specialistů. Od lékařů, psychologů, psychiatrů, dietologů nebo masérů přes programátory, sound inženýry, hudební dramaturgy, vizuální designéry, režiséry, historiky, knihovníky až po osobního asistenta. To všechno se podepíše na výsledné ceně. Je vysoká, ale beru ji za logicky odůvodněnou a akceptovatelnou.
Šest dnů mého pobytu bude stát 784 700 korun. Mnozí by utrpěli šok a říkali, že jsem se z té nemoci už totálně pomátl. Z jejich pohledu zcela určitě. Jenže mě nezajímá, co by říkali oni. Vlastně je štěstí, že se s tím nemám ani komu svěřit. Alespoň nějaká výhoda osamělýho člověka bez širších sociálních vazeb. Jsem vděčnej, že mi bude dopřáno služeb Kliniky experimentální důstojnosti. Žiju čtyři a půl roku sám a posledních pět měsíců se už rozhodně necítím nejlíp. Nemoc nabrala rapidní průběh.
Naplnění dvou objemnejch krabic vybranýma rodinnýma a dalšíma fotografiema z mého života, několika oblíbenýma knihama, gramodeskama a pár jinýma drobnostma jsem věnoval dva dny. I to je součástí experimentu. Tohle všechno potřebuju k odpolední schůzce u notáře, kde vyplněný dotazníky a především obsáhlou důležitou smlouvu podepíšeme. Rovnou dám příkaz k uložení peněžní sumy a tyhle nacpaný bílý krabice s logem kliniky si odveze zpět jejich poslíček. Když se objevil před čtrnácti dny u mých dveří, napadlo mě nejprve, že přijel Vláďa Mendl. Drobná postava, o půl hlavy menší, vlasy jak zacuchaný klubko hnědýho chemlonu a velký ústa. Přesně tak vypadal můj spolužák ze základky. Za tři vteřiny mi došlo, že je to nesmyl, vždyť poslíčkovi muselo být tak o třicet let míň než mně. Můžu já ten svůj mozek ale vypnout?
Schůzky u notáře ještě využiju k soukromé kontrole svého majetku a autorských práv. Nevěnoval jsem se tomu pár let. Došlo k nějakým změnám, který jsem si sepsal na list žlutého papíru. Žluté papíry do tiskárny jsem v určitý době rád používal. Pár jich ještě zbylo, a tak je to jistý pocitový návrat k blízkým věcem. Nechal jsem u něho ve složce se svým jménem i dvě zalepený nadepsaný obálky. Notář se tvářil oficiálně, jako všichni úředníci. Nemám rád tu bariéru. Zajímalo by mě, jak se chová doma. Že by mě možná i překvapil…?
Domů jsem se vrátil hodně unavenej, vyčerpanej. Zapil jsem obvyklý čtyři odpolední prášky. Uklidňuje mě pocit, že mám věci zařízený. Na žádný jídlo nemám chuť. Především si teď potřebuju udělat pohodlí. Sundávám ze sebe šedý džíny.
Zase mám před očima svoje nohy. Bývaly vysportovaný z cyklistiky, turistiky i cvičení. A taky po většinu roku opálený. Občas jsem na ně pohlížel snad až s určitým zalíbením. Teď jsou spíš hubený a bledý, jen ty chlupy zůstaly, i když některý zbělaly. Pohled na ně už začínám nesnášet. Na druhou stranu si už pomalu zvykám na to, že líp už bylo. Natáhnu si světlý domácí kalhoty a položím se na pohovku v obýváku. Z tohohle místa nejraději poslouchám hudbu. Dneska k tomu můžu s dobrým vědomím sledovat za oknem pohyb vzrostlých listnatých stromů v horkým červencovým dni. Zbavuje mě to napětí…
TOMÁŠ PADEVĚT
Vystudoval odborné školy v oboru nábytek a design. Většinu pracovního života se věnuje grafickému designu, především zaměřenému na kulturní oblast. Dvě desetiletí byl art directorem Mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest. Posledních deset let je hudebním vydavatelem, zaměřujícím se na objevené archivní nahrávky předních umělců, mj. Hany Hegerové, Marty Kubišové, Evy Olmerové, Heleny Blehárové či swingové nahrávky legendárního Orchestru Karla Vlacha z období let 1939–1960. Anebo vytváří tematické hudební kompilace mj. Písně sametové revoluce, Protestsongy, Země československá, domov můj.
Od konce 90. let také pravidelně publikuje, nejčastěji velké rozhovory se známými uměleckými osobnostmi.
Tomáš Padevět: Šest dnů, vydává nakladatelství Ikar, 344 stran, doporučená cena 399 Kč
Vyjde také jako audiokniha pod nakladatelskou značkou Témbr
Čte: Saša Rašilov
Režie: Alexandra Berková
Předpokládané datum vydání: 15. června 2024
