Tip na výlet: Muzeum věžáků Kladno umožní návštěvu vstupní haly, bytu, krytu, expozice i vyhlídky

Rozdělovské věžáky vyrůstaly v letech 1953 až 1957. Celek šesti domů seřazených podél Vítězné ulice, které se dostaly na řadu pohlednic Kladna i na poštovní známku, je dnes státem chráněnou památkou. V domech žije už nemnoho pamětníků jejich osidlování v padesátých letech 20. století.

Vítězná 2955. V tomto domě je nové muzeum.

Návštěvníci muzea si projdou dům s číslem popisným Vítězná 2955 doslova od sklepa až po střechu. Čeká je návštěva restaurované vstupní haly, moderní expozice v suterénu, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní terasy s výhledem. Muzeum se nachází v prvním ze šesti věžových domů a stále v něm bydlí několik obyvatel, kteří se tam nastěhovali hned po jejich dokončení.

„Věžáky v době svého vzniku byly symbolem komfortního bydlení a patří k nejcennějším architektonickým celkům své doby nejen v Kladně, ale i celé republice. Svou originalitou a zasazením do žijícího domu autenticky přenáší atmosféru poloviny minulého století. Návrh i realizaci v ateliéru architektů vedl Josef Havlíček. Muzeum věžáků Kladno je kompletně financováno z rozpočtu města a věřím, že originalitou přiláká zájemce nejen o sídlištní architekturu a urbanismus. Již od 14. března se budou moci nadšenci do architektury vrátit v čase a zažít podobu a atmosféru domu v době krátce po dokončení,“ řekl Dan Jiránek primátor Kladna. 

V domě stále ještě žijí jeho původní nájemnice

Na vzniku muzea se podílela celá řada odborníků, dobrovolníků a pamětníků. „Na koncepci muzea, jeho současné podobě, kompozici a vybavení prostor intenzivně pracovali Roman Hájek a Alexandr Němec ze spolku Halda, rovněž i historička Gabriela Havlůjová, architekt Ondřej Rys, výbornou práci odvedla architektonická kancelář Žalský architekti. Provoz muzea spolu s Městem zajistí spolek Halda,“ uvedl tajemník Magistrátu města Kladna a iniciátor projektu Zdeněk Slepička. 

„V roce 2016 jsme nabídli pomoc se sestavením obsahové stránky expozice. Tehdy existovaly jen myšlenka a chuť, o věžácích se navíc řada věcí nevěděla. Otevření muzea je tak zároveň završením několikaletého intenzivního badatelského úsilí,“ uvedl jeden z kurátorů muzea, předseda spolku Halda Roman Hájek.

Muzeum se skládá z pěti částí – vstupní haly, expozice, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní vyhlídky. Reprezentativní vstupní hala věžáků je unikátní sama o sobě, protože takto velkorysé prostory nejsou v bytových domech obvyklé. Architekt Josef Havlíček ovšem předpokládal, že vstupní hala bude zároveň místem, kde mohou obyvatelé domu trávit volný čas.

Muzeum věžáků Kladno

Zobrazit celou galerii

V rámci příprav Muzea věžáků se hala vrátila do své původní podoby – včetně repliky původních lamp, odstínu výmalby a dvojice sedacích souprav, jež sloužily obyvatelům domu.

Expozice je koncipována v úzké spolupráci s architekty tak, aby si lidé dokázali představit širší kontext vzniku věžových domů a jejich hlavní kvality. Základní představu o příběhu domů návštěvníci získají z úvodního filmu a filmových výpovědí původních obyvatel domu.

Dále se budou moci vedle detailní časové osy výstavby domů seznámit také s materiály o průmyslové expanzi Kladna, s modelem celého sídliště, jemuž věžáky dominují, nebo se srovnávacími modely prvotního návrhu podoby domů a jejich realizovaného stavu.

Zvláštní pozornost je věnována také osobnosti hlavního architekta věžáků i celého sídliště Josefu Havlíčkovi a jedinečné umělecké výzdobě domů. Velkým lákadlem pro děti se určitě stane velký model věžáku z kostiček Lega.

Prostory v druhém suterénu měly sloužit jako odvětrávané kryty civilní obrany a technické zázemí. V rámci Muzea věžových domů je kryt prezentován v podobě, jako by měl přijít letecký nálet. Dobovou atmosféru dokreslují budovatelská hesla na zdech, která se v krytech běžně objevovala, rovněž tak dobová hudba.

V krytu byla pro každého plynová maska, různé ochranné pomůcky a další vybavení – lékárničky, nářadí, sprchy a suché toalety, lavice na sezení, boxy na odkládání zamořeného oblečení a technické zařízení. Z podzemního krytu vede dodnes průchozí únikový tunel, ústící těsně za hranicí parcely domu.

Ukázkový byt je prezentován v podobě, v níž vyniknou důmyslnost jeho dispozice a cit architektů pro detail. Shánění původního vybavení bytů od veřejnosti začalo přibližně před třemi lety ve spolupráci se Správou bytového fondu – a podařilo se. Stejně tak i repase veškerého typizovaného vestavěného nábytku, který navrhl architekt Josef Havlíček přímo pro věžové domy.

Zajímavostí je, že zdi místností bytu zdobil stařičkým válečkem malíř, který chodíval malovat byty lidem do věžáků od 60. let. I tato výzdoba je tak autentická. Staré vybavení citlivě doplňují multimediální prvky.

Střešní terasa byla architekty zamýšlená jako pobytová – a lidé ji v prvních letech skutečně využívali, zejména během slunných dnů. A protože se věžové domy nacházejí na vyvýšeném hřebeni, je střecha prvního věžáku jedním z nejvyšších bodů v širokém okolí. V další fázi by zde měla vniknout vyhlídka.

Věžáky jsou zajímavé i díky řemeslnému zpracování detailů. Vidíte to už ve vstupní hale na řešení stěn, schodišť, použitých materiálů, podhledů a štuků. Taky ještě v hromadné výstavbě řemeslo fungovalo, kdežto později při panelové technologii vymizelo. Na tvorbě keramických domovních znamení v podobě zvířat se podíleli významní umělci jako Marta Jirásková, Břetislav Benda, Mary Duras, Martin Reiner, Bedřich Stefan a Hana Wichterlová.

V domě by ještě v letošním roce mělo vzniknout rovněž návštěvnické centrum, kde magistrát navíc poskytne veřejnosti i služby ověřování dokumentů a CzechPoint.

Náklady na stavební úpravy prostor domu, kde se Muzeum věžáků Kladno nachází, činily 15,7 milionu korun, do interiéru bylo investováno díky pomoci desítek dobrovolníků pouhých 2,3 milionu a propracovaný model věžáku z lega radnice objednala za 600 tisíc korun.

Čtěte také:

Autor prvního pražského „mrakodrapu“ stojí za slavnými věžáky v Kladně. Umně se vyhnul diktátu režimu

Prohlídkový okruh na zhruba 90 minut, vždy s průvodcem z důvodu obývání domu nájemníky.

Pro veřejnost otevřeno v sobotu a ve vybrané státní svátky, pro školy a skupiny v úterý.

S ohledem na kapacitu malé skupiny (standardně 12 lidí, ve výjimečných případech max. 15 lidí) nutnost rezervace prostřednictvím webu Muzea vezaku Kladno.

Nehlášení příchozí mohou absolvovat prohlídku dle situace.

Prostory muzea jsou přístupné pro tělesně hendikepované a nevidomé lidi s výjimkou vstupu na střechu objektu.

Vstupné

-  základní vstupné: 120 Kč
 – snížené vstupné (senioři, studenti, tělesně                   
   hendikepovaní – při prokázání se legitimací): 70 Kč
 – děti do 15 let: 50 Kč
 – rodinné vstupné (2 dospělí, až 2–3 děti): 290 Kč
 – učitelé, jako doprovod školní skupiny: zdarma

Prohlídky lze po domluvě absolvovat i v anglickém jazyce. U nich je vstupné vyšší v řádu desetikorun.