Těmito nemocemi trpí statisíce Čechů. Při zanedbání léčby mohou někteří přestat vidět

Každým rokem v Česku přibývají tisíce Čechů s problémy se zrakem. Nemocí, které zrak oslabují, je hned několik. K nejrozšířenějším onemocněním patří šedý zákal. U některých dětí se vyskytuje vrozený šedý zákal. Způsoben může být rovněž infekcí matky během těhotenství či chybou ve vývoji očních tkání. V pozdějším věku může být šedý zákal způsoben různými očními onemocněními, léky a úrazy oka. Jen v Česku je jím postiženo přes půl milionu lidí.

„Šedý zákal je onemocněním čočky. Postihuje většinou pacienty kolem 60. roku věku a starší, ale objevuje se i v mladším věku. Může být též vrozený nebo se objevit po úrazu oka. Projevuje se zhoršením vidění do dálky i při čtení, změnou dioptrií. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Operace šedého zákalu patří k běžným ambulantním zákrokům a hradí ji pojišťovna,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Dalším rozšířeným onemocněním je zelený zákal. Tím trpí statisíce Čechů, mnoho z nich o tom ale vůbec neví. Glaukom je jedním z podceňovaných onemocnění, může přitom vést až ke slepotě. „Zelený zákal je onemocněním zrakového nervu. Postihuje taktéž spíše starší pacienty, ale někdy se rozvine i u mladších. Může být vrozený a objevovat se i u dětí. Také se vyskytuje po úrazu oka. Projevuje se zhoršením periferního vidění, což pacient nemusí ze začátku vůbec poznat, proto jsou tak důležité pravidelné kontroly u očního lékaře. Léčí se trvalou aplikací kapek, v některých případech se dá zvážit i operativní přístup. Na rozdíl od operace šedého zákalu, který se operací odstraní celý, se zelený zákal operací jen pozastavuje, nikdy se zcela nevyléčí,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Problémy se zrakem s sebou nese i cukrovka. Tou v Česku každým rokem onemocní průměrně 60 tisíc nových pacientů, dramaticky roste i počet mladých lidí s touto diagnostikou. Diabetes má v Česku přes 850 tisíc lidí, dalších 400 tisíc lidí o onemocnění nemusí zatím vůbec vědět. Na světě nyní žije téměř 400 milionů nemocných.

Postižení oka přitom patří mezi nejčastější chronické komplikace diabetu. Jen v roce 2013 v důsledku cukrovky osleply dva tisíce Čechů. „Diabetická retinopatie neboli změny na sítnici způsobené cukrovkou výrazně zhoršuje vidění. Důležitá je v první řadě kompenzace diabetu a doba, jakou pacient diabetem trpí. Pokud už změny na sítnici významněji pokročí, je nutné ošetření sítnice například laserem, dále eventuálně injekční aplikace léků do oka či operace sítnice. Pokud má pacient cukrovku, je nutné, aby pravidelně chodil na kontroly očního pozadí podle doporučení diabetologa a očního lékaře,“ upozornil Stodůlka.

Méně známým onemocněním je věkem podmíněná makulární degenerace. Tou je na světě postiženo více než 30 milionů lidí, z toho půl milionu Čechů. Se stárnutím populace je tímto onemocněním ohroženo stále větší množství lidí. Alarmující je, že do roku 2025 se může počet pacientů zdvojnásobit.

„Jedná se o onemocnění sítnice. Vyskytuje se spíše ve starším věku. Je to onemocnění, při němž se zhoršuje zejména centrální vidění. Může se projevovat i vlněním obrazu. Známy jsou dvě formy – suchá a vlhká. U suché formy onemocnění postupuje pomalu a pomáhají doplňky stravy na výživu sítnice s obsahem luteinu, zaexantinu a omega3 mastných kyselin, které zároveň fungují jako prevence před tímto onemocněním. U formy vlhké se onemocnění a vidění zhoršují rychle a do oka se musí aplikovat injekce. Injekční léky pro makulární degeneraci jsou velmi drahé. V Česku se používaly injekce léku Avastin, které byly cenově dostupné, účinné a bezpečné. Bohužel poslední právní úpravy, údajně z důvodu harmonizace s předpisy Evropské unie, používání tohoto léku pro léčbu sítnice zakázaly. V současné době je věkem podmíněná makulární degenerace zodpovědná za 8,7 procenta všech případů slepoty,“ dodal přednosta oční kliniky Pavel Stodůlka.

ZAJÍMAVOSTI O VĚKEM PODMÍNĚNÉ MAKULÁRNÍ DEGENERACI
•    Ženy jsou postiženy častěji než muži.
•    Častěji se vyskytuje u bělochů než u černochů.
•    Hispánci a Asiaté mají nižší výskyt než běloši, ale vyšší výskyt než černoši.
•    Riziko onemocnění stoupá, vyskytla-li se nemoc u příbuzných.
•    Výskyt je u lidí starších 60 let dvakrát častější než výskyt Alzheimerovy choroby.
•    Dospělí ve středním věku mají přibližně dvouprocentní riziko rozvoje onemocnění, zatímco u lidí starších než 75 let se riziko zvyšuje na téměř 30 procent.