dnes
Čtvrtek - skorojasno
5°C
zítra
Pátek - obcasny-dest
5°C
pozítří
Sobota - prehanky-snih
3°C
Téma: V Praze přibývá dětí v pěstounské péči. Na tu přechodnou se snesla kritika
Ilustrační foto: freeimages.com

Téma: V Praze přibývá dětí v pěstounské péči. Na tu přechodnou se snesla kritika

V Praze je letos už 35 dětí nahlášeno do pěstounské péče. Tento počet každoročně roste. Podle úřednic pražského magistrátu bývá někdy problémem dlouhá doba na skutečné umístění dítěte do náhradní péče – třeba až dva roky. V rámci semináře, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně, byla hodně kritizována přechodná pěstounská péče, kde může být dítě maximálně rok. V čem tkví její úskalí?

Metodička sociálně-právní ochrany dětí hlavního města Prahy Blanka Vildová a referentka náhradní rodinné péče v Praze Miroslava Chudějová pracují s pěstouny dlouhodobými i krátkodobými. Dítě je podle nich mnohdy vyrváno z ohrožení tehdy, když je umístěno do dlouhodobého pěstounství. Přesto se na ně ze zákona hledí jako na dítě ohrožené.

V rámci sněmovního semináře k platné novele zákona o sociálně právní ochraně dětí obě úřednice upozornily na to, že v České republice je týráno asi 40 tisíc dětí, většina z nich utajeně. „Nikde se ale nepíše, že by byly děti deprivované z biologické rodiny, přitom tomu tak bývá,“ uvedly.

V Praze podle nich dochází k nárůstu dětí umístěných do pěstounské péče. V roce 2013 jich bylo 84 nahlášeno do pěstounské péče a z toho 36 umístěno, v prvním čtvrtletí tohoto roku je nahlášeno už 35 dětí. Oproti tomu v roce 2012 bylo nahlášeno 53 dětí a umístěno 26, v roce 2011 bylo nahlášeno 52 dětí a 15 umístěno. Od roku 2008 se navíc ztrojnásobil počet dětí umístěných do zařízení poskytujících okamžitou pomoc.

Problém podle nich bývá dlouhá doba na umístění dítěte – někdy trvá 3 měsíce až 2 roky. „Některé Prahy předběžné opatření dávají, některé ne. Náhradní rodina je přitom připravena,“ řekly. Může se i stát, že pěstoun je na druhém konci republiky, dítě ho může třeba rok navštěvovat, než soud rozhodne. V Praze je podle nich nedostatek dlouhodobých pěstounů, desítky dětí by je přitom potřebovaly.

 20 tisíc korun na tři děti, krátkodobý na jedno

Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která zahrnuje i pěstounskou péči na dobu určitou, je účinná od počátku loňského roku (jinak je profesionální pěstounská péče – bez časového omezení – v ČR legislativně ošetřena od roku 2006). Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která seminář uspořádala, nebylo tehdy dosaženo celospolečenské shody. Zamlčeno bylo například to, že UNICEF Českou republiku varoval před nesystémovou úpravou.

Pediatr a předseda Společnosti sociální pediatrie František Schneiberg upozornil na to, že zatímco přechodní pěstouni pobírají odměnu 20 tisíc korun na dítě, které u nich může být maximálně rok (tuto částku pobírají i v době, kdy dítě v péči nemají), dlouhodobí pěstouni na takovou částku dosáhnou až v momentě, kdy mají v péči tři děti (když se děti vrátí do biologických rodin, okamžitě o odměnu přijdou).

Poslankyně Radka Maxová (ANO) řekla, že pro dítě je problémem střídání prostředí. Takovým dětem se říká baťůžkáři. Podle poslankyně Dany Váhalové (ČSSD) nebyly při projednávání novely akceptovány odborné názory, čímž došlo k problémům. Podle poslankyně Marty Semelové (KSČM) byly proti sobě zbytečně stavěny různé skupiny: dětské domovy, kojenecké ústavy, Klokánky, pěstouni.

Od deseti do osmnácti let ve třiadvaceti rodinách

„Převzali jsme model, který se ve světě neosvědčil. V Salzburku mě tamní ombudsman seznámil s tím, že dítě bylo na základě této péče od 10 do 18 let ve 23 rodinách,“ kritizoval přechodnou pěstounskou péči ředitel Dětského centra Domeček v Ostravě, biologický otec čtyř synů, dědeček, pěstoun sedmnácti dětí a dětský lékař s 30letou praxí Zdeněk Novotný.

„Ze sociálních důvodů nelze nařídit ústavní péči, ale co dělat, když není sociální bydlení a rodina nemá kde být?“ uvedl. Preferenci biologické rodiny za každou cenu označil za nešťastnou, některé rodiny podle něj na dítě působí negativně a nemají o ně ani zájem. To si myslí i předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková – podle ní se mnohdy děti vrací do rodin, které je týraly. Na semináři bylo kritizováno, že přechodní pěstouni se často rekrutují z řad nezaměstnaných, kteří si potřebují řešit finanční situaci a jsou nuceni nemít citovou vazbu k dítěti.

Přechodná pěstounka Marcela Tobiášová uvedla, že od loňského srpna její rodinou prošly čtyři děti. „Děti máme rádi, když odcházejí, je nám smutno,“ řekla. Když kupříkladu předávali jedno z dětí zpět biologické matce, tři týdny u nich bydlela, aby byl přechod pro dítě jednodušší.

V ústavních zařízeních se mnohé změnilo k lepšímu

Soudkyně a předsedkyně Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudů Libuše Kantůrková uvedla, že pro ni vždy bývá traumatem rozhodnout o nařízení ústavní výchovy pro dítě, někdy ale není žádné řešení dobré a ústavní výchova bývá řešením posledním. V ústavních zařízeních se podle ní ale mnohé změnilo k lepšímu.

Zatímco pediatr Schneiberg kritizoval to, že pěstouni by měli být proškolováni déle než jen 48, respektive 72, hodin (podle druhu péče, jak stanovuje novela zákona), dlouhodobý pěstoun Martin Pich řekl, že pěstouni, kteří se osvědčili, by neměli mít povinnost vůbec se školení účastnit. Zástupce ministerstva práce a sociálních věcí Adam Křístek uvedl, že právě kvůli takto rozličným názorům na délku a potřebu školení přistoupilo ministerstvo při přípravě novely „ke kompromisu“.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru