dnes
Středa - polojasno
15°C
zítra
Čtvrtek - polojasno
14°C
pozítří
Pátek - polojasno
14°C
Tato statistika pro Čechy nevypadá dobře, jen těsně se nevejdeme do první desítky. A v Evropě jsme dokonce brambory!
Ilustrační foto: Freeimages

Tato statistika pro Čechy nevypadá dobře, jen těsně se nevejdeme do první desítky. A v Evropě jsme dokonce brambory!

Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Odpovědi na tyto a další otázky dává aktuální analýza Česka v datech.

V roce 2015, za který máme k dispozici poslední souhrnné statistiky, vykouřil každý Čech v průměru 2010 cigaret. To je ovšem počet, do kterého se započítávají jak kuřáci, tak nekuřáci. Kdyby se průměrná spotřeba omezila jen na skutečně aktivní kuřáky, vystřelila by do mnohem vyšších čísel, stejně jako kdybychom do statistik dokázali promítnout nelegální obchod.

V posledních dvaceti letech lze ve spotřebě cigaret na hlavu zaznamenat obrovské skoky. Zatímco spotřeba na osobu kulminovala v roce 1997 na 2354 kusech, o rok později už to bylo jen 1852 cigaret. Znamenalo to pokles o 21 %, což je doposud historický rekord. Spotřeba sice v roce 1999 vzrostla, následoval ale opět pokles až na porevoluční minimum – 1664 ks na osobu v roce 2001. Naopak výrazný skok směrem vzhůru bychom ve spotřebě cigaret zaznamenali v porovnání let 1989 a 1990. Nově svobodní Čechoslováci vykouřili – možná i po vzoru Václava Havla – o 376 cigaret na hlavu více než za poslední rok v socialismu.

Počínaje rokem 2004, kdy Česko vstoupilo do EU a kdy se také začalo s postupným zvyšováním sazeb spotřebních daní s cílem jejich harmonizace s požadavky Evropské komise, začal růst spotřeby (oproti letům 2001–2003) výrazně zpomalovat.

„Od roku 2007 jsme u nás mohli zaznamenat neustálý pokles spotřeby cigaret, který se zastavil až o šest let později. Na vině toho, že jsme v roce 2013 vykouřili o 441 cigaret na hlavu méně než o šest let dříve, byla jak hospodářská recese, tak změna životního stylu. V posledních dvou letech ale došlo k obratu, na kterém má mimo jiné svou zásluhu i pokles nezaměstnanosti a zvyšování kupní síly obyvatel,” říká Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka SAS Institute, který se na analýze dat podílel.

Pokud bychom šli hlouběji do historie, zjistili bychom, že k nejvýraznějšímu nárůstu spotřeby cigaret u nás došlo ve druhé polovině šedesátých let. Tehdy se ze zhruba 1500 kusů na osobu ročně zvedla až těsně pod dva tisíce (nakolik to lze přikládat liberálním „zlatým šedesátým” a nakolik depresi z vpádu vojsk Varšavské smlouvy zůstává otázkou). Naopak nejstabilnějším obdobím z hlediska kouření zůstává normalizace (především sedmdesátá a první polovina osmdesátých let), kdy se spotřeba s malými výkyvy pohybovala kolem hranice 1900 cigaret na osobu.

V unii nejvíc kouří Slovinci

Kdybychom se podívali na žebříček spotřeby cigaret v rámci celé EU, zjistili bychom, že jsou na tom Češi lépe než ve fotbale, ale hůře než v hokeji. Patřila by nám totiž bramborová pozice (a v celosvětovém měřítku pak jedenácté místo). Vůbec nejdůslednější kuřáky cigaret bychom podle statistik našli v Černé Hoře, v roce 2014 se Černohorci jako jediní vyšplhali nad číslo 4 tisíce cigaret za rok. V Evropské unii jsou pak podle oficiálních čísel největšími kuřáky Slovinci, kteří „vypálí” přes 2600 cigaret na osobu – ještě o téměř 300 více než Češi ve svých nejlepších letech. Nejmenší spotřebu je pak v rámci unie možné najít ve Skandinávii (především kvůli vysokému zdanění a také částečně kvůli tomu, že vám v zimě u cigarety nepříjemně mrznou prsty). Konkrétně ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele pouhých 832 cigaret za rok.

Pokud už hodnotíme obyvatelstvo jednotlivých zemí podle počtu prodaných cigaret, musíme se podívat i na skutečné počty aktivních kuřáků. Tzv. denních kuřáků (tedy těch, kteří přiznají, že si cigaretu zapálí každý den) u nás v roce 2014 bylo 22,3 %. Je to téměř o 5 % méně než v roce 2003 a přesně o 5 % méně, než kolik je denních kuřáků v Řecku – zemi, která vede v rámci Evropské unie.

Pokles spotřeby cigaret může – kromě zmiňované změny životního stylu – souviset také se zvyšováním spotřební daně. Ta u nás spolu s DPH ovlivňuje maloobchodní cenu krabičky z více než 76 %.

„Spotřební daň na cigarety má dvě složky – pevnou a procentní. Takzvaná pevná sazba daně je stanovena na 1,39 Kč za každou jednotlivou cigaretu. Každá krabička o dvaceti kusech cigaret jak tak zatížena pevnou sazbou daně ve výši 27,80 Kč. Procentní sazba se vypočte jako 27 % z ceny pro konečného spotřebitele, což je cena, za kterou lze konkrétní krabičku cigaret koupit v maloobchodě. Celková spotřební daň z krabičky cigaret je pak součtem pevné a procentní složky. Aby to ovšem nebylo příliš jednoduché, je takto spočtenou daň ještě třeba porovnat s tzv. minimální sazbou daně, která je v současnosti stanovena na 2,52 Kč za cigaretu. Pokud je vypočtená daň nižší, pak se uplatní tato minimální sazba daně,” vysvětluje Petr Neuschl, senior manažer daňového oddělení Deloitte.

Dalším významným faktorem v cenotvorbě cigaret je pak 21% DPH. Co to znamená konkrétně? U hypotetické krabičky v ceně 80 korun spolkne spotřební daň 47 Kč, DPH pak 14 Kč. Stejnou částku – tedy cca 14 korun – tvoří i zisk výrobců, distributorů a výrobní ceny krabičky. Výsledná marže prodejce se tak na ceně takové krabičky podílí zhruba pěti korunami.

I přes postupný růst spotřební daně na cigarety u nás její výběry od roku 2012 klesaly. V roce 2014 se na ní vybralo zhruba o 2 miliardy korun méně, za což může právě v té době kulminující pokles spotřeby tabákových výrobků.

Přijdou vám cigarety drahé? Pak věřte, že v porovnání s okolními státy nebo třeba se západní Evropou stojíme z hlediska cen velmi nízko. O něco dražší cigarety byste našli na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku, výrazně více byste pak museli vytáhnout z kapsy v Rakousku a Německu. Vůbec nejvíc z celé Evropy byste za krabičku cigaret zaplatili v Norsku nebo ve Spojeném království, za znatelně levnějšími cigaretami byste se pak museli vydat na Ukrajinu nebo do Běloruska.

O tom, že ceny cigaret rostou, svědčí i další údaj, a to počet krabiček, který si můžeme koupit za mediánovou mzdu. Zatímco ještě v roce 2006 si za mediánovou mzdu 19 512 korun mohli Češi koupit přes 424 krabiček, o osm let později už to při mediánové mzdě 23 078 Kč bylo pouhých 281 krabiček.


Historie zásnubních prstenů: Od rákosí po diamanty

6. září 2019 v 08:27

Prsten z rákosí, kůže, slonoviny – i tak vypadaly zásnubní prsteny v historii. Římanky měly dokonce jeden prsten na doma a druhý do společnosti. Středověcí šlechtici kladli důraz na význam drahokamů a nejvýše si cenili vášnivého rubínu. K boomu diamantů došlo až s objevem Afriky a jeho...

Inspirujte se v komunitním centru Liška

5. září 2019 v 08:10

V září se v komunitním centru Liška koná květinový a výtvarný workshop.

Elektrokola zažívají poslední dobou boom

4. září 2019 v 16:42

Zájem o elektrokola roste. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní schůzka, horský vrchol nebo jen sladký domov po náročném pracovním...

Vyšetření znamének, měření tlaku nebo nutriční poradenství. V Praze 8 se koná Den zdraví

28. srpna 2019 v 11:00

Veletrh sociálních služeb a den zdraví na prostranství před KD Krakov v pondělí 9. září od 11 do 17 hodin představí činnost organizací poskytujících sociální a zdravotní služby.

Česká společnost AIDS pomoc od září posiluje testování na HIV v Domě světla v Praze

27. srpna 2019 v 17:29

Díky rostoucímu zájmu o testování na HIV v Domě světla v Praze se od září rozšiřují testovací dny ze současného pondělí a středy také na čtvrtek. Prvním testovacím čtvrtkem bude 5. září. Testování tak bude probíhat každé pondělí od 16 do 19 hodin, každou středu od 9 do 12 a nově také každý čtvrtek...

Nemoc moderní doby, která umí za deset let ukrást rok života. Příznaky jsou jasné, řešení nikoli. Lidé trpí neporozuměním svého okolí

26. srpna 2019 ve 23:58

Bolest, zvracení, poruchy vidění, citlivost na pachy, zvuk, světlo – to jsou nejčastější projevy nemoci zvané migréna, která někdy trápí pacienta i několik dní v kuse. Lidé nejsou při záchvatu schopni pracovat, studovat, vykonávat běžné činnosti nebo fungovat jako rodiče. Nemoc jim „krade“ celé...

Další články
Nahoru