dnes
Středa - zatazeno
21°C
zítra
Čtvrtek - jasno
19°C
pozítří
Pátek - zatazeno
15°C
Tato statistika pro Čechy nevypadá dobře, jen těsně se nevejdeme do první desítky. A v Evropě jsme dokonce brambory!
Ilustrační foto: Freeimages

Tato statistika pro Čechy nevypadá dobře, jen těsně se nevejdeme do první desítky. A v Evropě jsme dokonce brambory!

Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Odpovědi na tyto a další otázky dává aktuální analýza Česka v datech.

V roce 2015, za který máme k dispozici poslední souhrnné statistiky, vykouřil každý Čech v průměru 2010 cigaret. To je ovšem počet, do kterého se započítávají jak kuřáci, tak nekuřáci. Kdyby se průměrná spotřeba omezila jen na skutečně aktivní kuřáky, vystřelila by do mnohem vyšších čísel, stejně jako kdybychom do statistik dokázali promítnout nelegální obchod.

V posledních dvaceti letech lze ve spotřebě cigaret na hlavu zaznamenat obrovské skoky. Zatímco spotřeba na osobu kulminovala v roce 1997 na 2354 kusech, o rok později už to bylo jen 1852 cigaret. Znamenalo to pokles o 21 %, což je doposud historický rekord. Spotřeba sice v roce 1999 vzrostla, následoval ale opět pokles až na porevoluční minimum – 1664 ks na osobu v roce 2001. Naopak výrazný skok směrem vzhůru bychom ve spotřebě cigaret zaznamenali v porovnání let 1989 a 1990. Nově svobodní Čechoslováci vykouřili – možná i po vzoru Václava Havla – o 376 cigaret na hlavu více než za poslední rok v socialismu.

Počínaje rokem 2004, kdy Česko vstoupilo do EU a kdy se také začalo s postupným zvyšováním sazeb spotřebních daní s cílem jejich harmonizace s požadavky Evropské komise, začal růst spotřeby (oproti letům 2001–2003) výrazně zpomalovat.

„Od roku 2007 jsme u nás mohli zaznamenat neustálý pokles spotřeby cigaret, který se zastavil až o šest let později. Na vině toho, že jsme v roce 2013 vykouřili o 441 cigaret na hlavu méně než o šest let dříve, byla jak hospodářská recese, tak změna životního stylu. V posledních dvou letech ale došlo k obratu, na kterém má mimo jiné svou zásluhu i pokles nezaměstnanosti a zvyšování kupní síly obyvatel,” říká Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka SAS Institute, který se na analýze dat podílel.

Pokud bychom šli hlouběji do historie, zjistili bychom, že k nejvýraznějšímu nárůstu spotřeby cigaret u nás došlo ve druhé polovině šedesátých let. Tehdy se ze zhruba 1500 kusů na osobu ročně zvedla až těsně pod dva tisíce (nakolik to lze přikládat liberálním „zlatým šedesátým” a nakolik depresi z vpádu vojsk Varšavské smlouvy zůstává otázkou). Naopak nejstabilnějším obdobím z hlediska kouření zůstává normalizace (především sedmdesátá a první polovina osmdesátých let), kdy se spotřeba s malými výkyvy pohybovala kolem hranice 1900 cigaret na osobu.

V unii nejvíc kouří Slovinci

Kdybychom se podívali na žebříček spotřeby cigaret v rámci celé EU, zjistili bychom, že jsou na tom Češi lépe než ve fotbale, ale hůře než v hokeji. Patřila by nám totiž bramborová pozice (a v celosvětovém měřítku pak jedenácté místo). Vůbec nejdůslednější kuřáky cigaret bychom podle statistik našli v Černé Hoře, v roce 2014 se Černohorci jako jediní vyšplhali nad číslo 4 tisíce cigaret za rok. V Evropské unii jsou pak podle oficiálních čísel největšími kuřáky Slovinci, kteří „vypálí” přes 2600 cigaret na osobu – ještě o téměř 300 více než Češi ve svých nejlepších letech. Nejmenší spotřebu je pak v rámci unie možné najít ve Skandinávii (především kvůli vysokému zdanění a také částečně kvůli tomu, že vám v zimě u cigarety nepříjemně mrznou prsty). Konkrétně ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele pouhých 832 cigaret za rok.

Pokud už hodnotíme obyvatelstvo jednotlivých zemí podle počtu prodaných cigaret, musíme se podívat i na skutečné počty aktivních kuřáků. Tzv. denních kuřáků (tedy těch, kteří přiznají, že si cigaretu zapálí každý den) u nás v roce 2014 bylo 22,3 %. Je to téměř o 5 % méně než v roce 2003 a přesně o 5 % méně, než kolik je denních kuřáků v Řecku – zemi, která vede v rámci Evropské unie.

Pokles spotřeby cigaret může – kromě zmiňované změny životního stylu – souviset také se zvyšováním spotřební daně. Ta u nás spolu s DPH ovlivňuje maloobchodní cenu krabičky z více než 76 %.

„Spotřební daň na cigarety má dvě složky – pevnou a procentní. Takzvaná pevná sazba daně je stanovena na 1,39 Kč za každou jednotlivou cigaretu. Každá krabička o dvaceti kusech cigaret jak tak zatížena pevnou sazbou daně ve výši 27,80 Kč. Procentní sazba se vypočte jako 27 % z ceny pro konečného spotřebitele, což je cena, za kterou lze konkrétní krabičku cigaret koupit v maloobchodě. Celková spotřební daň z krabičky cigaret je pak součtem pevné a procentní složky. Aby to ovšem nebylo příliš jednoduché, je takto spočtenou daň ještě třeba porovnat s tzv. minimální sazbou daně, která je v současnosti stanovena na 2,52 Kč za cigaretu. Pokud je vypočtená daň nižší, pak se uplatní tato minimální sazba daně,” vysvětluje Petr Neuschl, senior manažer daňového oddělení Deloitte.

Dalším významným faktorem v cenotvorbě cigaret je pak 21% DPH. Co to znamená konkrétně? U hypotetické krabičky v ceně 80 korun spolkne spotřební daň 47 Kč, DPH pak 14 Kč. Stejnou částku – tedy cca 14 korun – tvoří i zisk výrobců, distributorů a výrobní ceny krabičky. Výsledná marže prodejce se tak na ceně takové krabičky podílí zhruba pěti korunami.

I přes postupný růst spotřební daně na cigarety u nás její výběry od roku 2012 klesaly. V roce 2014 se na ní vybralo zhruba o 2 miliardy korun méně, za což může právě v té době kulminující pokles spotřeby tabákových výrobků.

Přijdou vám cigarety drahé? Pak věřte, že v porovnání s okolními státy nebo třeba se západní Evropou stojíme z hlediska cen velmi nízko. O něco dražší cigarety byste našli na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku, výrazně více byste pak museli vytáhnout z kapsy v Rakousku a Německu. Vůbec nejvíc z celé Evropy byste za krabičku cigaret zaplatili v Norsku nebo ve Spojeném království, za znatelně levnějšími cigaretami byste se pak museli vydat na Ukrajinu nebo do Běloruska.

O tom, že ceny cigaret rostou, svědčí i další údaj, a to počet krabiček, který si můžeme koupit za mediánovou mzdu. Zatímco ještě v roce 2006 si za mediánovou mzdu 19 512 korun mohli Češi koupit přes 424 krabiček, o osm let později už to při mediánové mzdě 23 078 Kč bylo pouhých 281 krabiček.


Touto ztrátou jsou v Česku ohroženy tisíce lidí, a to i kvůli nemocem, které přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit

13. října 2018 ve 22:34

Ztrátou zraku jsou v České republice ohroženy tisíce lidí, a to kvůli nemocem, které i přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit. Oproti minulosti je velkým problémem, že velká část lidí se slepotou ztrácí i přístup k počítači, na který byli celý život zvyklí. Přestože řada pacientů o tom, že...

V Česku je postiženo touto nemocí až 300 000 lidí. Řada jich trpí zbytečně v důsledku nesprávné nebo opožděné diagnózy

11. října 2018 v 18:56

Lupénka je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, kterým je ve světě postiženo nejméně 100 milionů lidí. V České republice je to 200 až 300 tisíc osob. Není to ale jen nemoc kůže, s lupénkou souvisí i jiné závažné nemoci, k nimž patří zánětlivé onemocnění kloubů (psoriatická artritida),...

Banalita, který může ohrozit váš život. Podle chirurga Fraška mohou lidé riziko problémů sami některými kroky snížit

9. října 2018 ve 23:01

Kdo z nás nikdy nezkoumal svoje břicho, které většinou vidíme jako příliš velké? Neplatí ale, že za všechno, co v této partii přebývá, může tloušťka. Vyklenutí v oblasti břicha, pupku, ale i třísla nebo stehna bývá často příznakem kýly. A ta, když ji zanedbáme, může ohrozit i náš život. Kýla, ať...

Revmatici v pohybu. Startuje akce, jejímž cílem je rozhýbat nemocné

8. října 2018 v 10:26

Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod? Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný...

Tento nešvar, který je ohrožuje na životě, se týká nejčastěji vysokoškoláků a boháčů. Riziko je u nich pětkrát vyšší než u lidí bez maturity!

4. října 2018 ve 20:41

Být neustále dostupný a online je fenomén dnešní doby. Na nebezpečí tohoto chování za volantem se dlouhodobě snaží upozornit kampaň České asociace pojišťoven #nepozornostzabíjí. Velká část řidičů totiž zákaz používání mobilních zařízení během jízdy zcela ignoruje. Podle průzkumu společnosti...

V tomto jsou podle primáře Stodůlky Češi velcí lajdáci. Fakta to dokazují, není na ně hezký pohled. Přitom včasné odhalení problému je pro jeho léčbu zásadní

4. října 2018 ve 13:04

Světový den zraku letos připadá na 10. října. Tento den má upozornit na problémy spojené se zrakovými vadami, jako je například slepota či různé poruchy vidění a dioptrické vady. V Česku počty lidí s oční vadou neustále stoupají, navíc se snižuje věk pacientů. V péči o zrak ale Češi...

Další články
Nahoru