Tamchynová: Sedm věcí, které bychom neměli o Vánocích rozhodně dělat

1.  na Štědrý den už nic neuklízet, ale ani nelpět na přísném pořádku

do Štědrého dne snad každá hospodyňka vstupuje s obavou, zda má vše řádně připravené. Je pod značným tlakem řadu předchozích dnů a to i v případě, že se snaží nepropadnout davovému šílenství, zejména v nákupních centrech.  Snaha zachovat čistotu a pořádek, tak pracně dovršenou stavbou stromečku a zapálením františka, může dostat podobu obsedantního chování. Pátravé oko hodnotící každý záhyb ubrusu a peskující každého za neopatrný dotyk vyleštěného nábytku zbourá každou sváteční atmosféru.

Na druhou stranu není ani vhodné druhý extrém. Jistě nikdo nebude považovat za slavnostní tabuli to, kdy pouze odhrne ze stolu staré noviny, aby bylo kam položit ohřátý párek, či za sváteční den asi těžko někdo označí den, v němž se rozhodne přestěhovat nábytek či začít malovat předsíň.

2. nevyvolávat konflikty, nepeskovat nikoho za to, že nesplňuje stanovená očekávání.
Neměli bychom připomínat dětem jejich neúspěchy ve škole, ani partnerovi jeho málo placenou práci. Prostě by měl platit určitý zákaz konfliktních témat, která stejně nemají okamžité řešení a zbytečně by jen zasela rozladu mezi členy rodiny. K tomuto bodu patří i problém workoholiků, kteří nejsou schopni ani na Štědrý den (nemluvě o celých svátcích) nezapnout počítač, neprozvánět své podřízené a nekontrolovat je apod.  V současné době je problém i s dětmi, které nejde odtrhnout od počítačových her, sledování sociálních sítí atd. Měli bychom trvat na společně tráveném čase alespoň o svátcích a tyto aktivity omezit.

3. respektovat rituály a tradice ano, ale…
V každé rodině jsou nějaké vánoční rituály. Někde víc a striktně dodržovaných a někde méně. Přesto právě Vánoce jsou pro kouzlo různých rituálů a jakýchsi tajemství opředené sváteční atmosférou. Rituály společně prožívané sbližují a upevňují vztahy obzvláště ty, které souvisí s rodem, s našimi kořeny. Měli bychom je proto prosazovat, dodržovat a lpět na nich. Ale i toto má své jenže…některé tradice a rituály mohou být zastaralé a vyvanulé, lpět na nich pak může připadat třeba dětem směšné a nejsou ochotné je dodržovat. Pakliže je tradici nejde předat, neměli bychom tvrdošíjně ji prosazovat a tím „shodit“ vánoční atmosféru.

4. pozor na přemíru všeho – alkohol i jídlo
Vánoce se stávají svátkem hojnosti, což se dnes občas vykládá jako svátky obžerství nemírného pití. Po adventním shonu je pár dní klidu, kdy je najednou čas spořádat všechny dobroty nashromážděné a připravované i celé týdny dopředu. Cukroví a vánočka se střídá s mastnou husou, svíčkovou, řízky a bramborovým salátem, to vše hojně zalévané pivem, likéry či tvrdým alkoholem. Zažívací obtíže jsou pak jen otázkou hodin. Uvolnění pomocí alkoholu zase spíš vyvolá konflikty mezi členy společnosti a rozhodně dlouhodobě nepřispívá ke sváteční atmosféře.

5. při rozbalování dárků nezdůrazňovat, jak moc jsme se nadřeli jeho sháněním, či kolik peněz nás to stálo
Chceme-li zachovat kouzlo Vánoc alespoň pro nejmenší, pak je třeba hrát hru na Ježíška, který nosí dárky ve tmě ztichlého svatvečera. Není nic horšího než začít dětem vysvětlovat, že jsou už velké a že si přece nebudeme hrát na imaginárního dárce. Nepotěší ani dospělé, když budeme zdůrazňovat, jak jsme se nachodili při shánění právě jejich dárku, koho jsme museli uplatit, kolik přeplatit či jak dlouho jsme na to šetřili. Jde nám přece o radost druhých z obdarování ne o naše ego a jeho růst…

6. darovanému koni na zuby nekoukej
Při rozbalování dárku je třeba mít na zřeteli, že ne všichni se nám mohou strefit do vkusu. Měli bychom umět ocenit to, že někdo nejen že investoval peníze, ale také myslel na nás, když dárek vybíral, ocenit, že si na nás vzpomněl a věnoval nám čas tím, že dárek sehnal. Měli bychom proto udržet na uzdě i svá drobná zklamání a radovat se hlavně z toho, že máme kolem sebe lidi, kteří pro nás něco shánějí a chtějí s námi být.

7. neřešit staré hříchy, nevytahovat je na světlo
Rodiny se o Vánocích scházejí snad nejvíc z celého roku. Mohou to být setkávání radostná z opětovného setkání, stejně jako plná nervozity a stresu, protože ruku na srdce, kde jsou nejvypjatější emoční vazby? Jedině v kruhu nejbližších, mezi příbuznými. Rodinou se táhnou nedorozumění, záště, závisti, nedořešené majetkové poměry apod. a právě setkání o svátcích jsou jako rozbuška takovýchto nedořešených křivd. Stačí málo a výbuch rozmetá jakkoli pohodovou atmosféru setkání.

RNDr. Jana Tamchynová

Platí dobré pravidlo – všeho s mírou, vše v rovnováze. Stokrát cennější je úsměv, pohoda, klid a umění sdílet společně radost, být spolu než sebevíc nablýskané sváteční nádobí a sebedražší dárek.

Autorem textu je RNDr. Jana Tamchynová, poradce osobnostního rozvoje, kinezioliog, numerolog. Kontakt: jana@tamchynova.cz