dnes
Pondělí - zatazeno
13°C
zítra
Úterý - obcasny-dest
11°C
pozítří
Středa - obcasny-dest
13°C
Praha sice nemá rozsáhlé, ale o to tajuplnější podzemí. Žije v něm i jeden unikátní tvor
Podzemní sál Gorlice v chodbách Vyšehradu. Místnost sloužila jako shromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Foto: Monudet / Wikimedia Commons

Praha sice nemá rozsáhlé, ale o to tajuplnější podzemí. Žije v něm i jeden unikátní tvor

V severní části metropole, v oblasti Proseka, je rozlohou největší pražské podzemí propojené chodbami. Odedávna se o něm vyprávějí zvláštní pověsti. V roce 1927 napsal jistý novinář, že při kopání základů školy na Proseku bylo shledáno, že tu býval rozsáhlý podzemní lom a dokonce tu byl nalezen hrníček se stříbrnými groši z počátku 16. století. Byly tu objeveny dlouhé chodby, v nichž prý bylo slyšet hrát varhany…

Kromě různých pověstí, které o zdejším podzemí kolovaly – například, že se tu někdo ztratil a už nikdy nenašel cestu ven – se tu objevila i reálná záhada. Polská hydrobioložka Elzbieta Dumnicka tu totiž před lety objevila červa, který nežije nikde jinde na světě a nazvala jej Enchytraeus bohemicus. Zkrátka prosecké podzemí přitahuje už mnoho let pozornost.

Bílý písek

Prosecké podzemí by se mělo opět zpřístupňovat, za poslední léta bylo už několik plánů, jak z něj udělat pražskou atrakci. Ale jak vlastně tady vzniklo obrovské důlní území? „Jsou tam podzemní pískovny, ve kterých je čistý bílý písek. Lidi ho těžili už v 16. a 17. století důlním způsobem, protože nahoře byly polnosti, které někomu patřily, a nemohli se tedy k němu dostat shora. Bílý písek se používal na posypávání podlah, aby se nezašlapalo bláto nebo se z něj dělala písková mýdla, také se jím vysypávaly formy na lití železa. Byly doby, kdy pískaři na vozících tažených psem rozváželi písek po Praze,“ vysvětlil už dříve serveru Pražský patriot geolog a klimatolog Václav Cílek.

Močálka a spol.

Jednotlivá důlní díla byla pojmenovaná a jejich názvy se dochovaly dodneška. Původní délka chodeb mohla být kolem deseti kilometrů, ale dnes z nich zůstaly jen zbytky. „Ten největší dochovaný důl je takzvaná Močálka v Proseckých skalách asi dva kilometry dlouhá, kde jsou štoly až devět metrů vysoké,“ sdělil Václav Cílek.

Záhada Karlova náměstí

Podle něj Praha kupodivu nemá velké podzemí. Historické jádro je totiž blízko podzemní vodě, a tak se při stavbách brzy základy zatopily. Zajímavý ale a dodnes funkční je systém hradního vodovodu. Voda na Pražský hrad byla jímána na střešovické plošině podzemními štolami. Dnes se prý ještě využívá na zavlažování zahrad Pražského hradu. Ve středověku na Hradě ještě byla studna, která nestačila a pro vodu se muselo jezdit. Proto byl vybudován tento systém štol.

Kde ale opravdu najdeme záhadu, to je oblast Karlova náměstí. Kromě proslulého Faustova domu, v jehož sklepení se prý skutečně nachází díra v klenbě, jakoby tu proletěl čert i s pánem domu, je tu zajímavé místo na začátku Ječné ulice.

Kdysi tu totiž Karel IV. dal vybudovat kapli Božího těla, která se měla stát součástí nejslavnějšího poutního místa na sever od Alp. Byly tu umístěny nejdůležitější relikvie střední Evropy. Dokonce se mluví o jakémsi záhadném trezoru s nejcennějšími předměty té doby. Jenže pak v 19. století musela kaple ustoupit budování moderních staveb. Dělníci tenkrát kapli zbourali a materiálem z ní zahrnuli sklepení. Je tedy možné, že onen Karlův trezor stále leží nedotčený pod zemí.

Vyšehradská pevnost

Stejně jako Karlovo náměstí, má i Vyšehrad pověst jakéhosi tajuplného a energií nabitého místa. Je protkán chodbami a sklepeními. Toto místo už od dávných dob sloužilo jako pevnost. Bylo opevněno ještě před rokem 1000 n.l.. Od té doby zažilo mnoho útoků cizinců. Dokonce v roce 1744 chtěli zdejší citadelu pomocí výbušnin vyhodit do vzduchu Prušáci. V poslední minutě byl však podobně jako v akčním filmu doutnák zneškodněn.

V podstatě bylo celá léta podzemí Vyšehradu využíváno jako vojenské skladiště či ubikace pro vojáky. Dnes prakticky není přístupné. Můžeme se dostat jen do sálu zvaného Gorlice, který je vysoký 12 metrů a dnes slouží jako lapidárium soch z Karlova mostu. Můžeme vidět i část kasemat a základy kostela sv. Vavřince.


V Livornské ulici musel být pokácen strom

24. října 2020 ve 21:32

Při opravách chodníku v Livornské ulici došlo k poškození stromu. Kořen stromu byl narušen, když bagr vyzvedával obrubník a ten musel být pokácen.

Trhy v Praze 13 i v listopadu

23. října 2020 v 15:30

Trhy, které probíhají každé pondělí od 8 do 18 hodin na Slunečním náměstí v Nových Butovicích, se blíží k zimní přestávce.

Praha 8 letos rozsvítí pět vánočních stromů

23. října 2020 v 09:04

Na slavnostní rozsvěcení vánočních stromů zve Praha 8 koncem listopadu. První ze stromků se rozsvítí na Karlínském náměstí 23. listopadu.

Praha 2 pokračuje v bezpečnostních opatřeních. Dočasně mění úřední hodiny

23. října 2020 v 08:23

Praha 2 upravila provoz i návštěvní hodiny úřadu pro veřejnost a zároveň zohlednila skutečnost, že na středu 28. října připadá státní svátek. Občanům tento den nově úředníci vynahradí o den později – ve čtvrtek 29. října, kdy budou jednotlivé agendy vyřizovat v celodenním režimu od 07:30 do...

Reklamní chaos v pražských ulicích se začne řešit, říká radní Chabr

22. října 2020 v 19:17

Praha má problém s vizuálním smogem. Patrné je to především, pokud vyrazíte na procházku uličkami historického centra. Všemožné reklamní cedule, neonové nápisy a výlohy s reklamními sděleními na vás číhají na každém rohu. Situace, kdy v rámci jedné nemovitosti funguje více provozoven nic...

Praha 5 prodloužila projekt Splněná přání do školních lavic

22. října 2020 v 16:39

Odrostly vám děti a máte doma oblečení, které můžete darovat? Zapojte se do charitativní akce, která pomůže druhým – Splněná přání do školních lavic.

Do konce října nepoteče voda v těchto městských částech

22. října 2020 v 09:20

Pražské vodovody a kanalizace oznámily přehled plánovaných výluk v dodávkách pitné vody na další týden. Výluky jsou z důvodu provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních prací.

Další články
Nahoru