dnes
Středa - jasno
4°C
zítra
Čtvrtek - obcasny-dest
5°C
pozítří
Pátek - prehanky-snih-dest
4°C
Tajuplné pražské podzemí: Od Proseku přes Karlovo náměstí až po Vyšehrad
Podzemní sál Gorlice ve vyšehradských chodbách. Místnost sloužila jako shromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Foto: Monudet / Wikimedia Commons

Tajuplné pražské podzemí: Od Proseku přes Karlovo náměstí až po Vyšehrad

V severní části Prahy, v oblasti Proseka, je rozlohou největší pražské podzemí propojené chodbami. Odedávna se o něm vyprávějí zvláštní pověsti.

V roce 1927 napsal jistý novinář, že při kopání základů školy na Proseku bylo shledáno, že tu býval rozsáhlý podzemní lom a dokonce tu byl nalezen hrníček se stříbrnými groši z počátku 16. století. Byly tu objeveny dlouhé chodby, v nichž prý bylo slyšet hrát varhany…

Kromě různých pověstí, které o zdejším podzemí kolovaly – například, že se tu někdo ztratil a už nikdy nenašel cestu ven – se tu objevila i reálná záhada. Polská hydrobioložka Elzbieta Dumnicka tu totiž poměrně nedávno objevila červa, který nežije nikde jinde na světě a nazvala jej Enchytraeus bohemicus. Zkrátka prosecké podzemí přitahuje už mnoho let pozornost.

Bílý písek

Prosecké podzemí by se mělo opět zpřístupňovat, za poslední léta bylo už několik plánů, jak z něj udělat pražskou atrakci. O plánech jsme informovali zde. Ale jak vlastně tady vzniklo obrovské důlní území? „Jsou tam podzemní pískovny, ve kterých je čistý bílý písek. Lidi ho těžili už v 16. a 17. století důlním způsobem, protože nahoře byly polnosti, které někomu patřily, a nemohli se tedy k němu dostat shora. Bílý písek se používal na posypávání podlah, aby se nezašlapalo bláto nebo se z něj dělala písková mýdla, také se jím vysypávaly formy na lití železa. Byly doby, kdy pískaři na vozících tažených psem rozváželi písek po Praze,“ vysvětluje geolog a klimatolog Václav Cílek.

Močálka a spol.

Jednotlivá důlní díla byla pojmenovaná a jejich názvy se dochovaly dodneška. Původní délka chodeb mohla být kolem deseti kilometrů, ale dnes z nich zůstaly jen zbytky. „Ten největší dochovaný důl je takzvaná Močálka v Proseckých skalách asi dva kilometry dlouhá, kde jsou štoly až devět metrů vysoké,“ říká Václav Cílek, který je také autorem unikátní knihy Podzemní Praha, v níž zmapoval pražské jeskyně, doly, štoly i krypty.

Záhada Karlova náměstí

Podle Václava Cílka Praha kupodivu nemá velké podzemí. Historické jádro je totiž blízko podzemní vodě, a tak se při stavbách brzy základy zatopily. Zajímavý ale a dodnes funkční je systém hradního vodovodu. Voda na hrad byla jímána na střešovické plošině podzemními štolami. Dnes se prý ještě využívá na zavlažování zahrad Pražského hradu. Ve středověku na Hradě ještě byla studna, která nestačila a pro vodu se muselo jezdit. Proto byl vybudován tento systém štol.

Kde ale opravdu najdeme záhadu, to je oblast Karlova náměstí. Kromě proslulého Faustova domu, v jehož sklepení se prý skutečně nachází díra v klenbě, jakoby tu proletěl čert i s pánem domu, je tu zajímavé místo na začátku Ječné ulice.

Kdysi tu totiž Karel IV. dal vybudovat kapli Božího těla, která se měla stát součástí nejslavnějšího poutního místa na sever od Alp. Byly tu umístěny nejdůležitější relikvie střední Evropy. Dokonce se mluví o jakémsi záhadném trezoru s nejcennějšími předměty té doby. Jenže pak v 19. století musela kaple ustoupit budování moderních staveb. Dělníci tenkrát kapli zbourali a materiálem z ní zahrnuli sklepení. Je tedy možné, že onen Karlův trezor stále leží nedotčený pod zemí.

Vyšehradská pevnost

Stejně jako Karlovo náměstí, má i Vyšehrad pověst jakéhosi tajuplného a energií nabitého místa. Například spisovatelka Popelka Bilianová ve svých Vyšehradských pověstech, zmiňuje rozsáhlé tajné chodby a sklepení, kterými je údajně Vyšehrad protkán.

Ovšem, nebylo by divu, když toto místo už od dávných dob sloužilo jako pevnost. Bylo opevněno ještě před rokem 1000 n.l.. Od té doby zažilo mnoho útoků cizinců. Dokonce v roce 1744 chtěli zdejší citadelu pomoví výbušnin vyhodit do vzduchu Prušáci. V poslední minutě byl však podobně jako v akčním filmu doutnák zneškodněn.

V podstatě bylo celá léta podzemí Vyšehradu využíváno, jako vojenské skladiště či ubikace pro vojáky. Dnes prakticky není přístupné. Můžeme se dostat jen do sálu zvaného Gorlice, který je vysoký 12 metrů a dnes slouží jako lapidárium soch z Karlova mostu. Můžeme vidět i část kasemat a základy kostela sv. vavřince.


Autor: Zuzana Pšenicová
Další články
Nahoru