
Tajemné noční čtení: Hřbitovem, který byl inspirací pro Nerudu, bude znít jeho dílo
15. července 2014 13:33
Tajemné noční čtení na Malostranském hřbitově (je u zastávky tramvaje Bertramka) připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů. Vstup je zdarma.
Malostranský hřbitov v Košířích byl pro Jana Nerudu velkou inspirací. Pohřbil zde oba své rodiče i přítele z mládí, Antonína Tollmanna. Atmosféru místa zachytil již ve své první básnické sbírce Hřbitovní kvítí.
Jeho odraz nalezneme také ve sbírce Kniha veršů („Hrob ten otcův, matčin, mým též hrobem bude, povedeme spolu hospodářství chudé. Malý domek z hlíny, vlhké čtyři stěny, v něm však lásky, že jí, v širém světě není“).
Hřbitov v Košířích krátce zmiňuje také v knize Povídky malostranské, konkrétně v Psáno o letošních Dušičkách, Týden v tichém domě a Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku.
Novinář, spisovatel, učitel
Jan Neruda se narodil v roce 1834 v dnes již neexistujících Újezdských kasárnách na pomezí města Smíchova a Malé Strany. Otec Antonín, vysloužilý dělostřelec a provozovatel trafiky, byl rozeným vypravěčem, malý Jan jej velmi rád poslouchal.
Neruda studoval nejprve na malostranském německém gymnáziu, maturoval však na gymnáziu Akademickém. Právě zde se potkal s kulturním hnutím i vlasteneckým ruchem.
Docházel také do rodiny Františka Holiny (pohřben v rodinné hrobce na Malostranském hřbitově), jehož salon navštěvoval také K. J. Erben (byl původně pohřben na Malostranském hřbitově) či Božena Němcová.
Po maturitě krátce studoval práva, následně přešel na filosofii. Studia však neukončil a živil se jako novinář (Čas, Hlas, Národní listy, Květy), spisovatel (Fejetony, Hřbitovní kvítí, Malostranské povídky) či učitel češtiny a němčiny.
V 60. a 70. letech procestoval celou Evropu, navštívil i Jerusalém a Káhiru. V roce 1891 podlehl rakovině. Pohřben je na Vyšehradě.