Tady se ve vašem těle rozhoduje, jak se poperete s nemocí a jak se vám bude dařit po ní, říká primář Frühauf

Podle dlouhodobých statistik hlášení akutních respiračních onemocnění čeká českou populaci spíše těžký rok, co se výskytu chřipek, nemocí z nachlazení a dalších chorob dýchacích cest týká. Jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který každoročně sleduje počty nemocných v ČR, dochází k pravidelnému střídání „silných“ a „slabých“ let. Sezóna 2016/2017 bude s největší pravděpodobností spíše tou „silnější“ a lze tak očekávat více nemocných a vyšší spotřebu antibiotik.

„Antibiotika narušují přirozenou mikroflóru našeho těla, a to zejména ve střevě, čímž mohou způsobit nepříjemné zažívací potíže a oslabit imunitu,“ říká Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno. Lékaři a lékárníci proto doporučují k antibiotikům preventivně užívat probiotika, která napomáhají přirozené osídlení organismu obnovit.

Mikroorganizmy totiž nejsou pouze škodlivé. Velkou část těla člověka pokrývají bakterie přátelské. Ty osidlují především kůži, dýchací cesty, oblast ženských genitálií a střevo. Jsou nezbytné pro řadu životně důležitých pochodů. Vytváří bariéru pro vstup patogenních mikroorganismů, ovlivňují metabolismus a imunitu.

„Střevo je největším imunitním orgánem lidského těla. Nachází se v něm téměř 70 % imunitních buněk, které hrají klíčovou roli v tom, jak se pacient popere s nemocí a jak se mu bude dařit po ní,“ vysvětluje Pavel Frühauf primář Oddělení dětské gastroenterologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Antibiotika bojují proti bakteriálním infekcím, život už zachránila většímu počtu lidí, než jich padlo ve druhé světové válce. „Bohužel ale mají i jednu zásadní nevýhodu – nelikvidují jen mikroorganismy, které nám škodí, ale i ty, které našemu tělu prospívají, což nepříznivě ovlivňuje zejména trávicí trakt. Všeobecně platí, že nejagresivněji přirozenou mikroflóru narušují antibiotika s širokým spektrem účinku,“ říká Pavel Frühauf.

 „Změny střevní mikroflóry mohou způsobit nevolnost a průjem, snížit vstřebávání některých vitaminů a minerálů a ochrannou funkci střeva, v extrémních případech mohou nastat i závažnější potíže s dlouhodobými následky, jako například klostridiová enterokolitida. Těmto nepříjemnostem lze předcházet užíváním probiotik – živých mikroorganismů, které pomáhají obnovit zdravé prostředí ve střevě,“ dodává Vladimír Marek, praktický lékař z ordinace FamilyMed Brno.