Syndrom vyhoření postihuje každého pátého Čecha. Ve kterých profesích se bát nejvíce?
25. listopadu 2019 16:03
K syndromu vyhoření se člověk dopracuje postupně a nenápadně – začíná to únavou, ztrátou zájmu, vnitřním napětím, konflikty v práci i rodině. Potom následuje apatie, nechuť k lidem a dění okolo, vyčerpání, nezájem, úzkostné stavy, nespavost.
To vše může být provázeno bolestmi celého těla, nechutí k jídlu. Člověk ztrácí výkonnost, propadá beznaději, ztrácí schopnost se radovat.
Týká se to každého pátého
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří neuropsychiatrická onemocnění mezi největší zdravotní rizika současnosti, a proto překlasifikovala syndrom vyhoření na nemoc.
V nedávném průzkumu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvedlo dokonce 34 % dotázaných, že pociťují fyzické příznaky vyhoření, zejména vyčerpání; 32 % respondentů trápily psychické symptomy, jako je neschopnost soustředit se, poruchy paměti či deprese.
Ve kterých profesích se bát nejvíce
Syndrom vyhoření spojujeme nejčastěji s manažerskými posty – zde jde o výše zmíněnou orientaci na výkon, snahu dosáhnout co nejlepších výsledků. Postihuje ale lidi ve všech profesích, mezi nejohroženější patří podle lékařů zejména pracovníci ve zdravotnictví, sociální pracovníci a učitelé, záchranáři, hasiči či policisté.
Prostě ti, jejichž profese vyžaduje opakovanou bezprostřední a intenzivní komunikaci s okolím, navíc se často konfrontují s bolestí, úrazy, smrtelnými stavy, případně emotivně vypjatými situacemi. Trochu překvapivě vyhoření postihuje poměrně často matky pečující o malé děti, jejichž aktivita se smrskne na neustále opakované činnosti bez reálné vidiny jejich konce.