Symbol rekatolizace, nebo dík za obranu před Švédy? Návrat sloupu na náměstí budí vášně!

Mariánský sloup, který v roce 1652 vysvětil arcibiskup, jenž v Čechách vedl rekatolizaci, a v roce 1918 jej nedlouho po vyhlášení nezávislosti Československa ze Staroměstského náměstí strhla skupina lidí pod vedením bouřliváka Franty Sauera, vzbuzuje odpor i nadšení. Znovu se totiž uvažuje o jeho návratu, respektive o instalaci jeho napodobeniny.

Zatím je to jedna nula pro odpůrce sloupu. Rada hlavního města Prahy totiž tento týden neschválila, aby byl zahájen archeologický průzkum, který musí případné výstavbě předcházet. Rozhodovat by tedy mělo – zřejmě již ve čtvrtek 28. května – celé pražské zastupitelstvo.

Náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ, Trojkoalice) rozhodnutí rady na svém Facebooku okomentoval následovně: „Obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, připomínky to vestfálského míru, konečné porážky pobělohorského programu českého exilu v čele s J. A. Komenským, neprošlo Radou hl. města Prahy ani v přípravné fázi archeologického průzkumu. Pro byli jen dva radní.“

Piráti proti „katolickému falusu“

Razantně se proti instalaci sloupu vyslovili též Piráti. „Stavět na Staroměstském náměstí katolický falus, který byl svržen při založení republiky, je zcela zvrhlé. Radní Wolf z KDU-ČSL by neměl své církvi stavět monument uprostřed města,“ uvedl předseda jejich klubu Jakub Michálek.

„Staroměstské náměstí je národním symbolem, kde Habsburci s podporou katolické církve popravovali příslušníky jiných církví a šiřitele vzdělanosti. Mariánský sloup chce koalice postavit několik metrů od jejich křížů. Nepodpoříme zde ani Mariánský sloup, ani islámský minaret, který by zde prosazoval některý z příštích radních islámského vyznání. Piráti podporují plnou sekularizaci a nezávislost státu a města na církvi,” dodal.

Architekt: na náměstí patří kašna, sloup i Hus

Naopak pro instalaci sloupu je architekt Tomáš Vích, který svůj názor vyjádřil v rámci besedy Revue Beau konané nedávno ve Studiu VM (volné myšlenky). „Staroměstské náměstí je symbolicky hodně mnohovrstevné. Jeden z výkladů, který považuji za inspirativní, je, že to je místo lidských obětí. Popravy hříšníků, čeští páni, Hus, zdemolovaný mariánský sloup či Němci rozstřílená radnice po konci války,“ uvedl.

„Na náměstí byly postaveny Krocínova kašna jako symbol města a radnice, Mariánský sloup jako katolický symbol spojený s Týnským chrámem a Hus jako symbol reformace dnes spojený s sv. Mikulášem. Zbyl jen Hus. Ostatní symboly padly za oběť národním a náboženským sporům. Pro narovnání historické paměti, kroniky místa a génia loci, by bylo dobré vrátit na náměstí kašnu i sloup, teprve pak se podaří vrátit náměstí dynamiku vztahů a názorů,“ dodal.

Wolf: Sloup připomíná obranu proti Švédům

Instalaci podporuje radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL), který v odpovědi na interpelace občanů uvedl, že mnoho odborníků je pro. „Mariánský sloup připomíná hrdinnou obranu Prahy z roku 1648 proti Švédům. Obléhání Prahy trvalo tři měsíce. Oblehatelů byla proti obráncům značná převaha. Po dobu obléhání Prahy se Pražané modlili u gotického obrazu Panny Marie, zvané Rynecká. Pro ten bylo po skončení války hledáno umístění,“ řekl.  

„Mariánský sloup byl postaven na místě, kde bylo v roce 1631 – a to je docela důležité datum – zneuctěno saskými vojsky staroboleslavské paladium. Tedy vy, kdo jste je znali, tak je to jeden z hlavních symbolů národa českého,“ dodal. S tím, že Mariánský sloup postavila Praha za své peníze na svém pozemku a byl vždy majetkem města.

Názory odborníků se různí

Názory odborníků jsou různé. Proti instalaci sloupu se vyslovily například Rada Církve Československé husitské, Sdružení evangelických křesťanů či Valné shromáždění Ekumenické rady církví v ČR. Pro kupříkladu docent Jiří Tomáš Kotalík či profesor Jan Rojt z Ústavu dějin křesťanského umění.

Historička Marie Neudorflová v letošní interpelaci na předsedkyni výboru pro kulturu Elišku Kaplický Fuchsovou (za ANO) informovala o tom, že proti instalaci sloupu vznikla již před několika roky petice. „Sebrali jsme na 20 tisíc podpisů, převážně z centrální části Prahy,“ řekla.  Kaplický Fuchsová reagovala, že před případnou výstavbou musejí proběhnout archeologické práce. Podle ní by pomník na Staroměstském náměstí stát měl, „esteticky tam chybí“.

Tisíce lidí podepsaly naopak petici pro instalaci Mariánského sloupu, v petičním výboru je mimo jiné Zdeňka Havlíková z Prahy 1. Instalaci sloupu podporuje iniciativa Mariánský sloup na Staroměstské náměstí. Uvádí, že chce „napravit barbarský čin našich předků“ a  znovupostavení sloupu chápe „také jako duchovní symbol obnovy národa v situaci znovunabyté svobody“.

Bude vedení města revokovat souhlas se sloupem?

Na primátorku Adrianu Krnáčovou (za ANO) se s interpelací obrátila zastupitelka Marta Semelová (KSČM). Připomněla, že usnesení o obnovení sloupu bylo přijato již někdejší radou v roce 20111, tehdy byl primátorem Bohuslav Svoboda (ODS). Komunisté by chtěli usnesení revokovat. „Nevím, zda dojde k revokaci usnesení, ale budeme o tom diskutovat,“ odpověděla primátorka.

Proti instalaci sloupu se konalo několik demonstrací. Tehdejší poslanec Jiří Paroubek na jedné z nich připomněl 13. listopad 1918, kdy byl Mariánský sloup demonstrativně zničen československým lidem. Demonstranti se zrovna vraceli ze shromáždění, kde vzpomněli smutného výročí bitvy na Bílé hoře z roku 1620.

„Některá média ráda uvádějí, že demonstranti byli vedeni flamendrem Frantou Sauerem. Byly mezi nimi ale významné osobnosti – například mladá Milada Horáková, tehdy ještě pod dívčím jménem Králová. Nad stržením sloupu vyjádřil uspokojení i T. G. Masaryk,“ řekl Paroubek. Symbol rekatolizace podle něj málokdo chtěl.

Mariánský sloup sloužil i jako místní poledník

Základní kámen Mariánského sloupu byl položen 26. dubna 1650, hotový sloup vysvětil pražský arcibiskup kardinál z Harrachu  za přítomnosti císaře Ferdinanda III. a jeho syna Ferdinanda IV. Autorem sochařské výzdoby sloupu byl Jan Jiří Bendl a jeho dílna, jméno architekta se nedochovalo. Sloup byl vysoký téměř 14 metrů a nesl dvoumetrovou pozlacenou sochu Panny Marie stojící na přemoženém drakovi.

Zajímavostí je, že Mariánský sloup sloužil i jako místní poledník. „Byly to vlastně polední hodiny. Mariánský sloup vrhal svůj stín přesně v poledne ve směru poledníku,“ uvedl v minulosti pro Pražský patriot Miloš Nosek z Pracovní skupiny Sluneční hodiny fungující v rámci Astronomické společnosti v Hradci Králové. Nyní podle něj není jisté, zda by jako poledník opět sloužil. Hlavně ale zatím není jasné, zda se sloup na Staroměstském náměstí objeví, nebo ne.