Svůj vysloužilý elektrospotřebič můžete dát do sbírek Národního technického muzea

„Z těchto spotřebičů připravíme samostatnou výstavku a budeme s nimi počítat při pravidelné obměně stálé expozice Technika v domácnosti,“ říká kurátorka Lucie Střechová.

„Každý, kdo přinese o víkendu 21. a 22. září staré elektro, získá slevu na vstupném a drobný dárek,“ dodává Roman Tvrzník, generální ředitel ELEKTROWINu, kolektivního systému pro sběr a recyklaci elektrozařízení. Elektrospotřebiče se odevzdávají na stánku u vstupu do budovy Národního techbnického muzea v Kostelní ulici v Praze 7.

Pro prvních pět je navíc připravena nákupní poukázka v hodnotě 500 korun. V případě, že si muzeum spotřebič vybere do svých sbírek, získá jeho dárce navíc i čestnou vstupenku na další návštěvu.

Co dělá exponát cenným

Nejcennější exponát nemusí být nutně ten nejstarší. „Hodnotu mu dodává věrohodně zdokumentovaný příběh – například v podobě původního obalu, návodu k použití nebo dokonce pokladního dokladu,“ vysvětluje Lucie Střechová. Vezměte tedy s sebou návody, účtenky, originální balení, krabice nebo i reklamní letáky k danému spotřebiči.

Expozice Technika v domácnosti je z 90 procent tvořena předměty, které jsou dlouhodobě ve sbírkách Národního technického muzea. „Základ sbírky domácích spotřebičů tvoří předměty, které shromáždil ještě Vojta Náprstek,“ upřesňuje Střechová. Samotná sbírka je rozvíjena od založení muzea v roce 1908.

Zbytek tvoří dary a zápůjčky současných výrobců i spotřebiče, které donedávna sloužily v českých domácnostech. „Některé jsme objevili v různých internetových aukcích nebo ve starožitnictvích, většinu nám ale nabídli a darovali jejich dosavadní uživatelé,“ popisuje kurátorka.

Vysavač, to bývala investice

Vysavač ETA 0440

Starých elektrických spotřebičů se dřív domácnosti zbavovaly jen výjimečně. Opravovaly se, dokud to bylo jen trochu možné, a i když definitivně dosloužily, skončily ve sklepě nebo na půdě.

K zásadnější obměně vybavení domácností elektrospotřebiči došlo až ve druhé polovině 50. let a v 60. letech 20. století. Teprve tehdy se také tyto spotřebiče dočkaly většího rozšíření. Důvod byl prostý: ještě ve 30. letech stál například vysavač zhruba 1200 korun, tedy měsíční plat středoškolského profesora.

„Nejlevnější osobní automobil české výroby, legendární Aero 500, přišel na 18 000 korun,“ nabízí srovnání Jiří Hulák z oddělení průmyslového designu muzea.

Češi jdou v recyklaci příkladem

S recyklací v dnešním slova smyslu ale začal ELEKTROWIN a další kolektivní systémy teprve před osmi lety, v roce 2005. Tehdy se do českého zákona o odpadech promítla evropská směrnice, která mimo jiné určuje, kolik vysloužilých spotřebičů na obyvatele se musí ročně vysbírat v každém z členských států EU.

„Stanovenou kvótu čtyř kilogramů na osobu a rok splnila Česká republika jako první ze zemí nově přistoupivších do Evropské Unie a Češi jsou mezi nimi v recyklaci stále na špici,“ připomíná Roman Tvrzník.

Daří se to mimo jiné díky husté síti stálých sběrných míst nebo třeba akcím, jako je právě nadcházející víkend v Národním technickém muzeu.

Až do pátku 20. září mohou Pražané odevzdávat spotřebiče také při akci s názvem Železný týden. Ta se postupně koná u Anděla, na Ovocném trhu a na náměstí Míru.