dnes
Čtvrtek - polojasno
11°C
zítra
Pátek - polojasno
13°C
pozítří
Sobota - obcasny-dest
8°C
Světový objev v Praze:  Podařilo se určit ztracenou Mozartovu a Salieriho skladbu
Část ztracené Mozartovy a Salieriho skladby. Foto: NM

Světový objev v Praze: Podařilo se určit ztracenou Mozartovu a Salieriho skladbu

Ve sbírce Českého muzea hudby byl objeven vzácný tisk, který byl doposud považován za ztracený. Jedná se o libreto s notovým zápisem vídeňského dvorního básníka Lorenza Da Ponteho s názvem Per la Ricuperata Salute di Offelia, jehož text na podzim roku 1785 zhudebnili Antonio Salieri – dvorní skladatel italského původu, Wolfgang Amadeus Mozart a Cornetti.

Libreto se dostalo do sbírek Národního muzea v 50. letech 20. století jako konfiskát, zpracováno bylo poprvé v roce 1976. Karta byla sice veřejně přístupná v  katalogu libret Národního muzea – Českého muzea hudby, ale podle ní by pravděpodobně nikdo nedokázal odhalit unikátnost tohoto drobného svazku, protože údaje o autorství jsou na libretu uvedené v zašifrované podobě a tak se také objevují v katalogizačním záznamu.

V době katalogizace byla existence nejrůznějších informačních zdrojů a jejich dosažitelnost velmi omezená, takže nebylo možné autory jednoznačně identifikovat. V srpnu 2015 knihovnice Národního muzea provedla rekatalogizaci libreta, kdy se jí za pomoci internetových zdrojů a tištěných encyklopedií podařilo určit všechny zúčastněné autory. Unikátnost tohoto sbírkového předmětu určil německý muzikolog a skladatel Timo Jouko Herrmann při práci s on-line katalogy.

Skladba Per la Ricuperata Salute di Offelia vznikla v roce 1785 k příležitosti uzdravení oblíbené anglické zpěvačky Nancy Storace působící ve Vídni, která byla ceněnou interpretkou Salieriho a Mozartova díla.

Da Ponteho báseň vypráví příběh o zpěvaččině několikaměsíční hlasové indispozici. První zmínku o této skladbě uvádí Köchelův katalog Mozartových skladeb z roku 1937. Její existence je však deklarována pouze na základě dobových zpráv ve vídeňských novinách Wiener Blättchen a Wiener Realzeitung z roku 1785; exemplář tohoto díla byl v katalogu veden jako ztracený. Oznámení v novinách uvádí, že skladba složená pro zpěv a klavír je k dostání ve Vídni u obchodníka s hudebninami Artaria et Comp.

Notový záznam tohoto díla v rozsahu čtyř listů, který se skládá ze tří částí jednotlivých autorů, je zařazen na konec tisku libreta této skladby a v roce 1785 ji vydal vídeňský tiskař Josef von Kurzböck. Tisk libreta odhaluje pseudonym autora básně, rok vydání, jméno tiskaře a počáteční písmena příjmení skladatelů Mozarta, Salieriho a Cornettiho. Na rozdíl od Mozarta a Salieriho nejsou o Cornettim doposud známy žádné informace.

Německý muzikolog Timo Jouko Herrmann při pátrání po díle Antonia Salieriho na základě údajů v on-line katalogu Českého muzea hudby rozpoznal, že se jedná o ztracené dílo.

„Slyšet po více jak 200 letech ztracenou společnou skladbu Mozarta, Salieriho a Cornettiho je úžasný zážitek. Jsem rád, že se tento unikát podařilo objevit právě ve sbírkách našeho Českého muzea hudby. Je to dalším dokladem toho, že Národní muzeum má ve svých sbírkách poklady světové úrovně,“ uvádí k nálezu generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Salieri a Mozart – přátelé či rivalové?

Po Mozartově smrti v roce 1791 se objevily spekulace, že za jeho úmrtím stojí A. Salieri, jenž ho otrávil. Hudební vědci však dobovými dokumenty či dopisy dokládají korektní vztah mezi Mozartem a Salierim a vyvrací tak údajnou rivalitu umělců, která není podložena historickými fakty. Významným důkazem o důstojném vztahu umělců je i skutečnost, že Mozartův syn byl žákem samotného Salieriho. Do učení ho po Mozartově smrti poslala jeho žena. Skladba Per la Ricuperata Salute di Offelia uložená ve sbírkách hudebněhistorického oddělení Národního muzea, na které skladatelé spolupracovali, je dalším důkazem toho, že mezi sebou měli minimálně profesionální vztah.


Další články
Nahoru