dnes
Pondělí - jasno
1°C
zítra
Úterý - polojasno
0°C
pozítří
Středa - oblacno
2°C
Svědectví o pražském Batmanovi: Jedno z nich tlumočí i známý reportér Stanislav Motl
S představením Pérák hostuje Divadlo Vosto5 od začátku roku 2013 v pražském Divadle Archa. Foto: archiv

Svědectví o pražském Batmanovi: Jedno z nich tlumočí i známý reportér Stanislav Motl

Na několika místech Prahy se na konci ledna objevily plakáty, které varují, že se vrací mytická postava z let okupace – Pérák. Údajně bojuje proti zneuctění památníku koncentračního tábora v Letech. Doslova se na nich píše:„Prasečák v Letech je ostudnou připomínkou Osvětimi po Česku. Vracím se, abych zjednal nápravu, Pérák.“ Jaká jsou svědectví o existenci Péráka? Co k němu řekl známý investigativní reportér Stanislav Motl?

Záhadou zůstává, že existovali důvěryhodní očití svědci, kteří tvrdili, že Pérák skutečně dovedl přeskočit vlak či dům…

Kdo byl tento podivný člověk či vybájený mýtus, proč a za co bojoval za nacistů v letech 1939 – 45? Mezi lidmi se za okupace mluvilo o tom, že se na různých místech Prahy zjevuje tajemný muž v dlouhém černém plášti a v botách, na jejichž podrážkách jsou silné pružiny, které mu umožňují přeskakovat vysoké překážky. Dokonce někteří svědkové, kteří ho potkali, tvrdili, že dovedl přeskočit i dům. Jeho obličej však nikdo nezahlédl, jen oči, které zářily jako červené baterky. Možná to byla vybájená postava, možná ale také ne.

Skočil ze stromu

motl-nahled_1-nahled

Investigativní reportér Stanislav Motl

Reportérovi Stanislavu Motlovi vyprávěla před deseti lety stará paní, která nechtěla zveřejnit své jméno, jak za okupace Péráka potkala. „Já tehdy bydlela na Tachovském náměstí na Žižkově, byl to hned druhý barák z kraje. Můj nastávající, jmenoval se František, mě doprovázel. Byli jsme už jen kousek od našeho domu, a tak jsem mu řekla, že už dojdu sama. Zbývalo mi jen pár kroků, zazvonila jsem na domovníka. Vtom na mě ze stromu skočil nějaký silný chlap a chtěl mě odtáhnout od dveří. Já se ale křečovitě držela kliky od domu a za chvíli naštěstí dorazil domovník. Ten chlap, jak ke mně přilétl jedním skokem, tak zase skokem zmizel ve tmě…“ vyprávěla paní reportérovi.

Ani vlak ho nezastavil

Byla ovšem i jiná svědectví o podivném skákajícím muži. Jedno z nich zaznamenal badatel Jiří Klinger a opět se odehrávalo poblíž Tachovského náměstí na Žižkově. Jeho známý Josef Špiling, který tehdy pracoval na dráze, zahlédl Péráka ještě lépe. Šel z práce Husitskou ulicí, kde ho zastavili ozbrojení němečtí vojáci. Ti uzavřeli celou oblast kolem Tachovského náměstí, protože se tam prý objevil Pérák.

perak-clanek-nahled

Na plakátovacích plochách v Praze se nedávno objevily plakáty připomínající Péráka

Podle Špilinga vojáci stáli nehybně a jejich psi jako by se něčeho báli. V tomto zlověstném tichu se ozval zvuk blížícího se vlaku, a když kolem závory začaly projíždět první vagony, vyskočil odněkud černý stín. Vojáci po něm stříleli samopaly, ale ta postava se odrazila od země, přeskočila projíždějící vlak a pak několika skoky zmizela ve tmě žižkovského kopce. Vlak zábránil vojákům, aby se za ním mohli pustit.

Pro pana Špilinga byl tento výjev nezapomenutelný na celý život. Ta podivná zlověstná atmosféra a onen zvláštní skákající tvor. Do konce života si neuměl vysvětlit, jak může člověk přeskočit jedoucí vlak.

Artista, blázen, mýtus?

Dodnes se badatelé dohadují, kdo mohl být skryt pod postavou Péráka. Nikdo se k této roli po válce nepřihlásil. Lidé se domnívali, že mohlo jít o zkušeného artistu, který si vyrobil „skákající boty“, jiní ho zase měli za jakéhosi maniaka, blázna, který nejen strašil nacisty, ale také přepadával ženy. Pověsti a legendy o Pérákovi například vyšly v knize Petra Janečka Černá sanitka, objevily se různé komiksy i těsně po válce animovaný film Jiřího Trnky a Jiřího Brdečky. Dodnes z této legendy čerpají i divadelní představení a filmy. Je to vlastně takový pražský, nebo chcete – li český, Batman.

Jedno je jisté, že v Praze za okupace se jakási podivná postava zjevovala téměř ve všech čtvrtích, ale především na Žižkově a kolem Karlova náměstí. Její skutky byly zcela určitě zveličené lidovými pověstmi a tehdejším strachem z nacistické okupace. Postupně v něm lidé začali vidět hrdinu bojujícího za osvobození utlačovaného národa.

Pravděpodobně tak z nějaké malé příhody vznikl tento mýtus, jakási moderní obdoba blanických rytířů. Ten se pak šířil po celých Čechách, takže existují svědectví i z jiných českých měst, kde prý byl Pérák spatřen. Mimochodem, tento jev není jen česká specialita. V Londýně se koncem 19. století zjevoval Spring-Heeled Jack, který byl také odolný vůči jakémukoliv pronásledování.


Autor: Zuzana Pšenicová
Další články
Nahoru