
Suchá dáseň: Je hned několik důvodů, proč navštívit legendární pivnici v Podskalí
30. října 2015 09:15
Hostinec provozujete už osm let. Jak byste ho charakterizoval?
Je to klasická pivnice, kde se lidé baví, moc pijí a málo jedí. Snažím se držet charakter, který má už roky. Tak to chci udržet i do budoucna, aby to byla klasická česká hospoda.
Provozovaná Slovákem.
Jasně, mí Pražané mi rozumějí. (směje se)
Jak dlouho se jmenuje Suchá dáseň?
Od první poloviny devadesátých let. Ten název vymyslel předchozí provozovatel, před tím se to myslím jmenovalo Na schůdkách.
Jaký typ zákazníků převládá?
Češi všech věkových kategorií. Kromě mladých chodí na pivo i ti, co sem vyráželi i za komančů. Občas se zastaví i zahraniční turisti, ale spíše baťůžkáři, kteří si nás najdou v bedekru.
Už dlouho čepujete Staropramen a plzeňskou dvanáctku. Neuvažujete, že byste s pivy experimentoval?
Ani ne, na tahle piva jsou zákazníci zvyklí a mají jistotu, že nedostanou nic, co by stálo dlouho v trubkách. Nasazovat nové značky je poměrně risk, který vám může v konečném důsledku spíš zhoršit pověst. Sem jdou lidi na „starouše“ a vědí, že ho dostanou v takové chuti, jakou očekávají.
Zmínil jste, že lidé moc nejí, ale přesto nabízíte i takzvané chuťovky k pivku.
Myslel jsem to spíš tak, že nejsme klasická restaurace, kde si dáte guláš se šesti. Ale hermelín, ten máme vyhlášený, hodně se prodává. Máme vlastní československou recepturu. Pak tu docela frčí libová Štýrská klobása a také sekaná. Obě mi dodává specializovaná masna.
Kromě piva, na co ostřejšího nalákáte?
Od začátku tu máme Alpský rum, zaměřujeme si i na jihoamerické tequily a rumy, těch pár nabízíme. A pak ta hospodská klasika.
V Suché dásni se jakoby zastavil čas. Plánujete nějaké inovace?
Ne, interiér chci nechat v takovém stylu, jako ho lidé znají. Jen plánuju trochu obrousit dřevěné stoly.
Podskalí postupně objevují při cestě na Vyšehrad turisté. Nehrozí, že by se Suchá dáseň zaměřila na jinou klientelu?
To určitě ne, takových podniků je v Podskalí několik. Já to tady chci držet jako doposud.
Už dlouho zde jsou nástěnné malby, které lze vidět i na toaletách. Jaký je jejich příběh?
Všechny dělal jeden motorkář, který je už mrtvý. Zabil se při jízdě. Někdo mi je na záchodě občas trochu pomaluje, ale vždy se je snažím vyčistit, ty sem prostě patří.
Kdy to v Suché dásni nejvíc žije?
Nejvíce na podzim, říjen, listopad a prosinec. Dobré jsou čtvrtky, pátky a soboty po dvacáté hodině.
Za pár měsíců se možná kvůli novému zákonu přestane i u vás kouřit. Přežije to podnik, do kterého chodí dost kuřáků?
Přežije, o to se nebojím. Ještě nejsou přesně stanovena pravidla, ani není jasné, kdy začne úplný zákaz kouření platit. Až to přijde, nějak se zařídíme.