dnes
Čtvrtek - oblacno
7°C
zítra
Pátek - snih-dest
5°C
pozítří
Sobota - snih
2°C
Stromy se ve městě nevyvíjejí přirozeně, říká soudní znalec
Ilustrační foto: ŠJů / Wikimedia Commons

Stromy se ve městě nevyvíjejí přirozeně, říká soudní znalec

Lze si představit bezzásahovou péči o městskou zeleň? Je kácení něco násilného? Jak lze vůbec posoudit zdraví stromu? K stále aktuální problematice stromů v zástavbě se v rozhovoru vyjádřil soudní znalec v oboru Pavel Rohon.

Doc. Ing. Pavel Rohon, CSc.

Soudní znalec pro obor Ochrana přírody, životní prostředí, lesní hospodářství a myslivost, člen České akademie zemědělských věd a bývalý dlouholetý vysokoškolský pedagog.

Působil také jako ředitel Evropského institutu pro životní prostředí Technické Univerzity Drážďany při ČVUT.

Ochranou přírody se zabývá již od roku 1964. Specializuje se především na dendrologii a tvorbu a ochranu krajiny.

Je autorem mnoha publikací o metodách elektro-diagnostiky a metodách hodnocení dynamiky a kvality krajiny.

Městské části Prahy jsou v zájmu bezpečnosti nuceny k různým úpravám zeleně (výběrově i ke kácení), s tím se ovšem nechtějí smířit někteří obyvatelé. Je kácení stromů skutečně něco násilného, nebo je to zcela přirozená součást životního cyklu zeleně v zástavbě?
Doba života dřevin je dána geneticky, ale odvíjí se také od povahy místa, kde se daný jedinec nachází. Stromy, které dospěly, prostě odumřou. Ve vysoce kulturní krajině, zejména v zástavbě, nemůžeme připustit manifestační destrukci, tedy zjednodušeně řečeno nechat strom postupně spadnout. Mohlo by to totiž vážně ohrozit jak člověka, tak i to, co člověk vytvořil, například budovy a kulturní artefakty. Proto je nezbytné toto nebezpečí v krajních případech včas eliminovat.

Lze si představit bezzásahovou péči o městskou zeleň bez kácení či výrazných úprav, nebo je nutná její citlivá, ale aktivní kultivace člověkem?
Záleží na tom, z jakého pohledu se na problém díváme. Životní prostředí je složitý systém, který se skládá ze tří základních subsystémů: přírodního, umělého a sociálně-ekonomického prostředí. A my se můžeme na problém podívat buď pouze z hlediska ochrany přírody, nebo z hlediska komplexní péče o životní prostředí. První přístup je samozřejmě velmi populární, ovšem omezuje se na biologické chápání problematiky v kombinaci s estetickými motivacemi. Druhý přístup zohledňuje kromě přírodního prostředí navíc i sociálně-ekonomické a umělé prostředí.

Ponecháme-li stromovitou zeleň samovolnému vývoji, zvýšíme bezpečnostní rizika, a tím se zhorší stav prostředí umělého i sociálně-ekonomického. Co je platný krásný strom, když svým pádem rozbije střechu školky, nebo dokonce poškodí zdraví člověka?
Stromy v městském prostředí se v žádném případě nevyvíjejí přirozeně a bezzásahovost nemusí být vždy zárukou jejich kvality. V každém případě je nutná průběžná péče o zeleň, i když v některých případech může zdánlivě působit negativně.

Jak lze vůbec posoudit zdraví stromu, co všechno se dá změřit, vyhodnotit, analyzovat, abyste mohl říct, zda je strom v pořádku či nikoliv?
Zdravotní stav se posuzuje podle znaků, které umíme vyhodnotit třemi způsoby: okulárně, odebráním vzorků kůry či dřeva a metodami elektro-diagnostickými. Nejméně přesvědčivé jsou metody posuzování zdravotního stavu okulárně, protože jsou zatíženy značným subjektivismem. Metody elektro-diagnostické, které zahrnují ultrazvuk, odpor stromu vůči půdnímu prostředí či míru impedance, jsou naopak velmi objektivní, dají se ovšem používat omezeně, protože jsou závislé na klimatických podmínkách, tedy i na ročním období.


Galerie 1 hostila narozeninové Vostrý kafe

13. ledna 2018 v 15:39

Vostrý kafe, pravidelná pánská setkání pro mužné sousedy z Prahy 1, slaví první narozeniny a od nového roku se navíc stěhuje do Galerie 1, kde se nyní bude jednou za měsíc konat. Prvním letošním hostem byl Michal „Radar“ Vrátný.

Další články
Nahoru