dnes
Pátek - zatazeno
2°C
zítra
Sobota - obcasny-dest
4°C
pozítří
Neděle - oblacno
3°C
Střevní bakterie musí být na správném místě, jinak škodí
Časté návštěvy toalety mohou být projevy syndromu bakteriálního přerůstání tenkého střeva. Ilustrační foto: archiv

Střevní bakterie musí být na správném místě, jinak škodí

Nadýmání, průjmy, ztráta hmotnosti – to jsou projevy takzvaného syndromu bakteriálního přerůstání tenkého střeva. Stavu, kdy se bakterie přirozeně se vyskytující v tlustém střevě „nastěhují“ do střeva tenkého a začnou v něm „úřadovat“. Diagnostické testy v tuzemsku provádí jen několik málo pracovišť. 

„Potrava, kterou sníme, postupně prochází kyselým prostředím žaludku, kde začíná proces trávení. Pak pokračuje do tenkého střeva, ve němž trávicí enzymy potravu dále rozštěpí na jednotlivé složky, které se po vstřebání dostávají krví na místo potřeby. Do tlustého střeva pak putují už jen nestrávené zbytky, kterých se ujmou bakterie. Část zpracují a tu ještě naše tělo využije, část si nechají pro sebe,“ vysvětluje prim. MUDr. Jiří Cyrany z II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Tlusté střevo obsahuje až stotisíckrát více bakterií než střevo tenké, kromě množství je rozdílné i jejich složení. Při syndromu bakteriálního přerůstání tenkého střeva (SIBO) se bakterie dostávají z tlustého střeva do tenkého, a narušuje se tak přirozená harmonie prostředí. Bakterie zde „kradou“ složky potravy určené ke vstřebání, a organismus tak přichází o živiny.

„Pacienti výrazně hubnou, nepomáhá jim ani umělá výživa. Kromě toho je trápí nadýmání, bolesti břicha a průjmy, které jsou způsobeny zplodinami bakteriálního metabolismu,“ popisuje Jiří Cyrany. Mezi nejčastější příčiny SIBO patří poruchy pohyblivosti střev, srůsty nebo výchlipky (divertikly) tenkého střeva, kde se bakterie zachytávají. SIBO může být také průvodním jevem jiných nemocí, jako je systémová sklerodermie, syndrom dráždivého tračníku či Crohnova choroba.

Pokud lékař na diagnózu SIBO dle příznaků pomyslí, je jeho diagnostika poměrně snadná pomocí tzv. vodíkového a metanového dechového testu. Jde o neinvazivní, bezbolestné vyšetření, kterým se měří množství plynů produkovaných bakteriemi.

Při výběru léčby pátrají nejdříve gastroenterologové po příčině onemocnění. Pokud jsou to například odstranitelné srůsty nebo divertikly, volí chirurgickou nápravu. „U části případů však příčinu nezjistíme nebo ji nelze odstranit. V takové situaci přistupujeme k cyklické, zpravidla celoživotní antibiotické léčbě, kdy pacient užívá většinou jednou měsíčně jeden týden antibiotika. Primárně volíme taková, která působí lokálně ve střevě a nevstřebávají se do systémového oběhu. Mají tak méně nežádoucích účinků, současně mají nižší riziko vzniku rezistence,“ uzavírá primář Jiří Cyrany.


Lidé s migrénou mají svoji první konferenci

19. listopadu 2020 v 15:56

Pacienti trpící migrénou mají svoji historicky první konferenci. Seznámí se na ní s novinkami v léčbě, a to jak od lékařů, tak i z pohledu čínské medicíny. Svoji nemoc mohou jednotlivě probrat s psychoterapeutem, který poradí, jak s migrénou pracovat s pomocí různých technik, včetně relaxace....

Další články
Nahoru