Strašnické krematorium je nejrozlehlejší v Evropě

Za přítomnosti tehdejšího pražského primátora Karla Baxy se 23. ledna 1932 konalo jeho slavnostní otevření. Vlastní zpopelňování bylo ve strašnickém krematoriu zahájeno 4. dubna téhož roku.

První krematorium na našem území vzniklo za přispění německojazyčného spolku Die Flamme (Plamen) v Liberci v roce 1916. Svolení k jeho spuštění ale dostali liberečtí radní až po vyhlášení samostatného Československa.

Poté, co již kapacitně nestačilo krematorium na pražských Olšanech, bylo nutné vybudovat krematorium větší a modernější, které by lépe odpovídalo hygienickým požadavkům. O jeho umístění se vedly obšírné diskuze, nakonec byl vybrán pozemek ve Strašnicích přiléhající k Vinohradskému hřbitovu.

Ve vypsané architektonické soutěži zvítězil se svým návrhem architekt Alois Mezera, žák hradního architekta Josipa Plečnika. Velkorysý areál krematoria s hlavní budovou, arkádami, vrátnicí, správní budovou a pohřebištěm, navržený v konstruktivistickém duchu, vznikal v letech 1929 až 1931.

Základem celé dispozice krematoria je Velká obřadní síň o celkové ploše 450 metrů čtverečních a výšce 16 metrů. Menší obřady se konají v Malé (Baxově) obřadní síni. Krematorium je svou rozlohou podle informací správy krematoria největší v Evropě. Vlastníkem je hlavní město Praha a provoz zajišťuje Pohřební ústav hlavního města. Od roku 1958 je strašnické krematorium kulturní památkou.

V současné době skončí v žárovištích 28 krematorií v České republice více než 75 procent všech zesnulých. Pohřeb do země je spíš okrajovou záležitostí a zůstává využíván hlavně na venkově.