dnes
Úterý - obcasny-dest
8°C
zítra
Středa - zatazeno
7°C
pozítří
Čtvrtek - obcasny-dest
9°C
Strany nominují své odborníky na školství, společně budou hledat shodu nad základními parametry reformy
Senátor Jiří Drahoš uspořádal v horní komoře Parlamentu konferenci o finském vzdělávacím systému. Foto: archiv Senát

Strany nominují své odborníky na školství, společně budou hledat shodu nad základními parametry reformy

Jiří Drahoš je senátorem od loňského podzimu. Co se mu od té doby v horní komoře Parlamentu podařilo realizovat a jaké jsou jeho priority? Je ve spojení s občany a komunálními politiky v Praze 4, za kterou byl zvolen? Jak vidí prevenci proti dezinformacím? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru pro server Pražský patriot.

Co vás vedlo k tomu na konci dubna vystoupit na jednání zastupitelstva Prahy 4?
Od začátku kampaně do Senátu až do současnosti jsem průběžně oslovován občany, abych jim pomohl řešit konkrétní problémy. Řadu z nich ale ze své pozice člena Parlamentu neovlivním, protože jsou komunálního rázu. Proto jsem se chtěl zastupitelům osobně představit a dát jim najevo, že jim budu předávat zpětnou vazbu od občanů, tedy i jejich voličů. Zároveň jsem je vyzval, aby i oni na mne delegovali konkrétní věci, se kterými mohu ze své pozice zkusit v Senátu něco udělat.

Co jste už řešil?
Od zastupitelů zatím konkrétní zpětnou vazbu nemám, ale od veřejnosti jsem měl více podnětů. Jeden se týkal například přesunutí autobusové zastávky k poliklinice Budějovická, další problému s parkováním v Krči, jiný skautské loděnice ohrožené stavbou Dvoreckého mostu, a tak bych mohl pokračovat… Každopádně chci v tomto kontaktu s veřejností pokračovat, proto zhruba jednou za dva měsíce pořádám setkání v restauraci Antal v ulici Antala Staška, kam může přijít kdokoli. S lidmi komunikuji také emailem, přes svůj facebookový profil a nebráním se ani osobním schůzkám.

drahos-senat V kampani do Senátu jste říkal, že se chcete zaměřit na vzdělávací systém. Je pro Vás nadále prioritou?
Jsem předsedou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, a nejen jako bývalému pedagogovi je mi nejbližší právě oblast vzdělávání, které beru jako nejstrategičtější společenskou hodnotu. Vzdělávání vnímám jako celoživotní proces, jehož součástí je třeba i mediální a finanční gramotnost, schopnost být odolný proti takzvaným šmejdům a dezinformacím.

O reformě vzdělávacího systému v Česku už hovoří generace politiků. Jakým směrem by se mělo jít?
Většina takzvaných ryze českých cest neskončila po roce 1989 příliš valně, navíc se o zásadní reformě systému hovoří až příliš dlouho, byť se některá dílčí opatření podařilo uvést do praxe. Přitom není nutné vymýšlet něco originálního za každou cenu, ale stačí se podívat do zemí, kde systém po provedených změnách funguje. Není to automaticky přenositelné, ale jsou tam aspekty, které lze aplikovat také u nás. Inspirovat bychom se mohli například ve Finsku. Uspořádal jsem v Senátu velkou konferenci o finském vzdělávacím systému. Pozval jsem finské učitele a další odborníky, včetně našich pedagogů, kteří mají praxi s učením ve Finsku. Dorazilo přes sto účastníků, celodenní akce měla značný ohlas.

Co se Vám na finském systému líbí?
Kvantitativně se tam učí méně, ale o to více v souvislostech. Považuji to za velmi přínosné. Dokonce zkoušejí experimentovat i s tím, že se neučí jednotlivé předměty, ale spíše okruhy, ve kterých se současně využívají znalosti z několika oblastí.

Nastolení zásadních systémových změn brání neochota se politicky dohodnout…
To je pravda, nalezení politického konsenzu napříč stranami považuji za nutný začátek, bez něj se vážně míněná a dlouhodobě udržitelná reforma školství nepodaří. Je potřeba najít dohodu stran na klíčových věcech. U nás se do úvah o zásadních systémových změnách bohužel často příliš zatahuje politika, nebo spíše politikaření, na prvním místě se hledí na to, jaká strana s tím daným návrhem přišla. A to není správné.

Jak chcete dohody dosáhnout?
Rozhodl jsem se, že se pokusím na půdu Senátu svolat odborníky na školství z jednotlivých politických stran. Tato politická platforma pro vzdělávání bude mít první schůzku ve druhém červencovém týdnu, kdy je zasedání Poslanecké sněmovny.

Co si od této a případných dalších schůzek slibujete?
Nebudeme se bavit o odborných detailech, ale pokusíme se, zjednodušeně řečeno, dohodnout na tom, že se v reformě školského systému budeme schopni domluvit alespoň na základních věcech. Jsem realista a nemyslím si, že se všechno hned změní, ale všichni oslovení politici mi řekli, že si uvědomují, že veřejnost na takovou shodu netrpělivě čeká.

Čím dalším se z pozice senátora v oblasti vzdělávání zabýváte?
Nedávno jsem například jednal s ministrem školství Robertem Plagou o chystané novele zákona o pedagogických pracovnících. Tato důležitá novela prošla vládou a je v Poslanecké sněmovně. S mojí expertní skupinou jsme připravili konkrétní věci, které tam chybí a které chceme uplatnit. Ostatně, i o tom budeme jednat na zmíněném setkání politické platformy.

drahos-2019 Můžete být konkrétnější?
Prosazujeme třeba, aby ředitel školy měl pravomoc uznat kvalifikaci učitelům, kteří sice nemají formální pedagogické vzdělání, ale dlouholetou praxí prokázali svoje schopnosti dobře učit. Nyní to je tak, že třeba vynikající učitel fyziky musí dle zákona uvolnit místo jinému zájemci o toto místo, který sice nemá žádné praktické zkušenosti, ale absolvoval pedagogickou fakultu. Dále se bavíme o tom, že studenti pedagogických fakult by už během studia měli mít mnohem častější praktickou výuku na školách. Například právě ve Finsku studenti během studia hodně učí, takže když pak nastoupí do zaměstnání, jsou oproti českým absolventům zkušenější. Je potřeba také řešit pravomoci ředitelů, v českém systému jsou to často spíše správci školních budov, zatímco by měli být především pedagogickými lídry, které nerozptyluje řada dalších povinností. A je také potřeba navrhnout změny, které povedou k efektivnější a snadnější prostupnosti mezi různými typy škol. V rámci duálního systému to funguje velmi dobře třeba ve Švýcarsku.

Zmínil jste, že vzdělávání berete jako celoživotní proces, máte tím na mysli i vzdělávání seniorů, aby nepodléhali takzvaným šmejdům a dezinformačním kampaním?
Předně bych rád zmínil, že šmejdi už dnes neútočí na seniory jen prodáváním hrnců a jiného zboží, ale právě dezinformačními zprávami. Sám s tím mám bohaté zkušenosti – podle odborníků to byly právě řetězové maily, které výrazně ovlivnily výsledky druhého kola prezidentské volby. Loni na jaře jsem proto založil spolek Společně pro Česko, který se věnuje se i tématu dezinformací. Aktuálně připravujeme projekt, v jehož rámci budou do regionů vyjíždět za seniory odborníci na prevenci proti dezinformacím. Pokud tento pilotní projekt uspěje, stálo by za to pokusit se ho přenést do systému dalšího vzdělávání seniorů. V oblasti takzvaných fake news se zaměřujeme i na mladé lidí a se spolkem často míříme na debaty do škol. Uspořádal jsem seminář o dezinformacích také v Senátu. Jsem rád, že si nutnost boje proti dezinformacím uvědomuje stále větší počet politiků.


Praha 11: Veřejné setkání k rekonstrukci pochozí zóny Háje

Včera v 07:13

Radnice Prahy 11 zve na veřejné setkání k budoucímu vývoji pochozí zóny Háje a přilehlých objektů v úterý 26. listopadu od 18 hodin v ZŠ Mendelova 550/2, Praha 11.

Další články
Nahoru