dnes
Sobota - zatazeno
4°C
zítra
Neděle - prehanky-snih
3°C
pozítří
Pondělí - snih
2°C
Stovky náhrobků na židovském hřbitově opraveny
Nový židovský hřbitov na Olšanech. Foto: Dezidor / Wikimedia Commons

Stovky náhrobků na židovském hřbitově opraveny

Téměř šest milionů korun stály opravy náhrobků v areálu Nového židovského hřbitova v Praze. Projekt, jehož výsledky dnes slavnostně představila Židovská obec v Praze, byl financován z norských fondů. Zúčastnila se ho také velvyslankyně Norska Siri Ellen Sletnerová, podle níž je podpora uchování kulturního dědictví jednou z nejdůležitějších oblastí, na které se norské fondy využívají. Dodala, že zkušenost s holokaustem ukazuje, kam vedou rasismus a netolerance.

„Byla jsem zcela unesena, když jsme procházeli po hřbitově, je tu spousta historie, a tu je třeba zachovat dál budoucím generacím," řekla Sletnerová po přibližně hodinové prohlídce hřbitova, v jehož areálu se nachází více jak 27 tisíc náhrobků. „Židovské společenství vždy hrálo důležitou roli v naší historii, a je důležitou součástí evropské kulturní identity," dodala ambasadorka.

Grant 4,7 milionu korun společně s 1,1 milionu z vlastních zdrojů stačil dle slov projektové manažerky Zuzany Beránkové na renovaci 480 náhrobků a tří hrobek. „Většinou šlo o narovnání nakloněných nebo zhroucených náhrobků," uvedla Beránková. Částečně byly opraveny také tři rodinné hrobky. „Peníze stačily na restauraci horní části, na další jsme využili jiný grant," popsala Beránková u jedné z nich. „Dobrá restaurátorská práce se pozná i tím, že prakticky není vidět," dodala s úsměvem.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1890. Své hrobky zde mají významné pražské rodiny z 19. i 20. století, například rodina Waldesů. Na jejich hrobce jsou v rozporu z židovskou tradicí i portrétní reliéfy manželů Waldesových, jejichž autorem je sochař Josef Václav Myslbek.

Jsou zde pohřbeni i známí spisovatelé Franz Kafka, Jiří Orten, Ota Pavel či Arnošt Lustig. U některých hrobů přibyly po druhé světové válce pamětní desky, na které přeživší nechali vytesat jména příbuzných, kteří zahynuli v koncentračních táborech.

Beránková doplnila, že častou příčinou zhroucení náhrobních kamenů jsou kořeny stromů, které prorůstají pod nimi a vychylují je. Stabilitu ubírá také popínavý břečťan, v němž se i velké náhrobní kameny někdy zcela ztrácí. Některé z náhrobků jsou podle Beránkové tak vratké, že na jejich zřícení by stačilo jemné postrčení prstem. Oprava nejcennějších uměleckých prvků a stabilizace náhrobků na celém hřbitově by dle jejího odhadu vyšla na 50 milionů korun. Židovská obec v Praze hodlá o další granty na potřebné práce usilovat.


Další články
Nahoru