Stovky explozí měsíčně. Pražskou spalovnu poškozují lahve od party plynů

„Nádoby se stlačenými plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se nám v ZEVO Malešice skutečně děje. Na půdě samotné spalovny s tím ale v současnosti bohužel nic nezmůžeme. Možnost účinně vytřídit velké tlakové lahve ze směsného komunálního odpadu v jeho objemu z celé Prahy momentálně neexistuje,“ řekl Komarnický.

První ohořelá velká tlaková lahev se podle něj v ZEVO Malešice objevila předloni v květnu. Dalších dvanáct měsíců byl klid. Od června 2023 ale začalo explozí těchto kovových obalů přibývat. Zhruba od té doby ZEVO Malešice rapidní nárůst počtu explozí v kotlích několikrát týdně. Tyto výbuchy jsou způsobené ne zcela vyprázdněnými tlakovými nádobami. Průměrně jednou měsíčně pak dochází k nucenému odstavení některého z kotlů. Jedna taková oprava vychází na zhruba 100 až 200 tisíc korun.

„Jen pro ilustraci, za jediný týden jsou pracovníci spalovny schopni najít i zhruba 120 kusů tlakových lahví ve výstupní škváře. Ostatní spalovny v ČR nic podobného takřka neevidují. Podle zkušeností ze zahraničí jde o problematiku metropolí a velkých měst, kde bují obchod s party plyny,“ řekl mluvčí.

„Od května 2022 do září 2024 bylo nutné kvůli poruchám po explozích kotle dvacetkrát neplánovaně odstavit. Počet poškozených roštnic za uvedené období činí 104 kusů. Kromě poškození roštnic ale došlo ve třech případech i k vyhnutí jejich drah, nebo poškození vyzdívky a poškození membránové stěny kotle. Podobné neplánované odstávky z důvodů oprav po explozích jsou spojené s vysokými náklady, nemluvě o dalších ztrátách z omezeného provozu,“ pokračoval. Pokud by došlo k současnému vyřazení všech kotlů, musel by být veškerý směsný komunální odpad odkloněný na skládky.

„Oxid dusný neboli rajský plyn je podle veřejně dostupných informací zneužívaný k omamným účelům napříč Evropou. V tuzemsku chybí ze strany výrobců nebo distributorů zpětný odběr těchto nádob, v té souvislosti jsme podali podnět k řešení příslušným institucím, jako jsou pražský magistrát, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu nebo AOS EKO-KOM a téma řešíme i na základě spolupráce s Českou asociací oběhového hospodářství,“ sdělil ZEVO Malešice Aleš Bláha.

Prokazatelně a zcela vyprázdněné, bez ventilu a přeřezané přijmou tyto velké tlakové lahve od oxidu dusného jako kov ve sběrných dvorech nebo třeba v některých výkupnách druhotných surovin a kovošrotech. Ministerstvo životního prostředí zároveň upozorňuje výrobce a distributory, že se i na tyto obaly vztahuje zákonná povinnost zpětného odběru. Za její nedodržení hrozí pokuta. V praxi na zpětný odběr nenarazíte.

„V případě těchto tlakových nádob, dodávaných konečným spotřebitelům, se jedná o prodejní obaly, u kterých je potřeba plnit veškeré povinnosti, zejména zpětný odběr a využití odpadu z těchto tlakových nádob. V případě, že dodavatelé na trh nesplní povinnost zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, hrozí danému subjektu nebo osobě pokuta až do výše 10 milionů korun,“ uvedl ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí ČR Jan Maršák.

„Důrazně proto žádáme občany, aby žádné tlakové nádoby neházeli do popelnic. Třeba po propan-butanu je možné prázdnou zálohovanou bombu vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Hasicí přístroje zase odevzdejte specializovaným firmám. Prosíme, vždy si ověřte správný postup likvidace, nebo možnosti vrácení u výrobce či prodejce. Tento druh odpadu prostě není možné jen tak někam odložit bez rozmyslu,“ dodal Komarnický. 

Pražské služby ve spolupráci s pražským magistrátem podle mluvčího hledají zároveň nejlepší možné řešení pro veřejnost. Usilují o to, aby se bomby od oxidu dusného vůbec nedostaly do směsného komunálního odpadu, když je na ně podle odborníků možné nahlížet jako na cenný kov, který se dá recyklovat donekonečna.

Jejich cílem je, aby občané přesně věděli, kam takový odpad odložit. Ideálně v rámci zpětného odběru, který vychází z principu individuální odpovědnosti výrobce zajistit nakládání s výrobky po ukončení jejich životnosti.