Stepník rudý, krasec třešňový, křivatec český. Vzácné druhy rostlin a živočichů jsou i v Praze

Stepník rudý

V přírodních památkách Hrčířské louky a U Hájů rostou modrofialové kosatce sibiřské nebo nachové prstnatce májové. Ve stepních lokalitách, kde je možné narazit na pavouka stepníka rudého, který žije na nejteplejších místech republiky, rostou ohrožené zárazy a kavyly, fialově či bíle kvetoucí koniklece luční nebo třemdavy bílé.

„Největší koncentrace těchto druhů je v Prokopském údolí, Divoké Šárce nebo na skalách lemujících kaňon Vltavy na severním okraji Prahy," řekl Hofman.

Díky péči o třešňové sady se v hlavním městě rozšiřuje pestrobarevný krasec třešňový, jeden z nejkrásnějších brouků vyskytujících se v Česku.  Praha a nejbližší okolí je jedním z ohnisek jeho výskytu v tuzemsku.

Ještěrka zelená

Na skalách v chráněných územích došlo v posledních letech k nárůstu populace ještěrky zelené (zejména v chráněných územích, která se nacházejí v kaňonu Vltavy na severním okraji Prahy). Její výskyt je vázán na teplé oblasti Jižní Moravy, střední Povltaví a vybrané části Poohří. V rámci Čech jsou pak její pražské populace výjimečně početné.

Díky pravidelné péči a konkrétním zásahům do biotopu mloka skvrnitého v posledních letech stoupá jeho populace především na menších tocích v severní části Prahy. Mlok skvrnitý se sice vyskytuje mozaikovitě po celé České republice, ale v nižších nadmořských výškách, kam spadá i Praha, je jeho výskyt ojedinělý, natož pak stoupající trend jeho populací.

Mlok skvrnitý

Na území české metropole roste z velmi vzácných rostlin křivatec český. Ten klenot časného jara byl pro svět popsán z území Prahy, kde je i jeho světové ohnisko výskytu.

„Hlavní ochrana zmiňovaných druhů spočívá v regulaci návštěvnosti míst, kde se nacházejí. Pokud bude mít veřejnost prostor k rekreaci, nebude vytvářet takový tlak na nejcennější porosty," řekl Hofman.

Cestou, jak chránit vzácné druhy, je pastva ovcí, koz či skotu na pražských loukách. Na zvláště chráněných územích Prahy se pasou ovce a kozy od roku 2000. Od roku 2012 jsou na pražských loukách také stáda skotu.

Křivatec český

Zvířata spásáním trávy narušují trávní drn a vytvářejí tak plochy bez vegetace, což má ekologický přínos z hlediska druhové pestrosti. Dostávají tím prostor konkurenčně slabší druhy rostlin, bezobratlí živočichové jako například blanokřídlý hmyz, který hnízdí v zemi, nebo brouci, kteří na holých plochách loví. Místa pastvy se každý rok mění, aby nebyly každoročně spásány stejné druhy rostlin.