Step from Darkness: Citlivost jako tvůrčí síla Miroslavy Klesalové

Výstava Step from darkness představuje tvorbu Miroslavy Klesalové v souvislostech. Kromě v předchozích letech reflektované polohy textilní, která těží z autorčiny osobní zkušenosti s krajinou a snahou ji abstrahovat, zahrnuje autonomní soubor drobných maleb zpřítomňujících základní tvary či znaky. Zdánlivě se obě polohy jeví odlišné, spojuje je však základní snaha porozumět okolnímu světu a svou zkušenost s ním sdílet. To, co může působit banálně, tak získává na významu, stává se totiž dokladem procesu artikulace. 

Zásadním aspektem přístupu Klesalové je citlivost vůči pozorovanému a žitému. Citlivost chápe jako vlastní pracovní režim. „Je pro ni způsobem, jak zachytit jemné posuny, rytmus a napětí, které se objevují ještě předtím, než se kompozice ustálí. Její tvorba se vyhýbá expresivitě, ale zároveň není chladně racionální. Výsledkem jsou kompozice, které působí pevně a kontrolovaně, ale zároveň v sobě nesou křehkost a otevřenost,“ představuje tvorbu autorky Barbora Kundračíková, kurátorka výstavy.

Je to také citlivost vůči sobě samotné, přičemž „ticho a tma nejsou prázdné – jsou místem vzniku, podpůrným i zneklidňujícím,“ přibližuje autorka. Výsledkem nejsou ilustrace ani symboly s pevně daným výkladem, jde o stopy komplexních dějů. Divák je veden k tomu, aby zpomalil, přeladil se a vstoupil do soustředěného vnitřního rytmu. 

Klesalová pracuje s textilem, kresbou i prostorovými objekty. Její „šaty“, zavěšené textilní objekty, pro autorčinu tvorbu tak typické, fungují jako mapy vnitřních krajin – míst a situací odpozorovaných specificky v Pošumaví, odkud Klesalová pochází, v nichž se koncentrují čas, paměť i děje každodenního života. Každý steh či linie je dokladem situace, kterou „nelze odestát“. Rytmus výstavy podprahově dotváří referenční básnický vstup Sylvie Plath. Její báseň Ariel z roku 1965 vytváří slovesný rámec osobní introspekce. Ze soukromého a konkrétního zároveň činí obecné a sdílené. Instalace tímto způsobem nabývá podoby systému, struktury rytmů a pauz, který diváka činí součástí prostoru, kde se paměť těla mění ve vizuální jazyk.

Miroslava Klesalová (*1985) je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliéru Grafika 1, doc. Dalibora Smutného a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Ateliéru textilní tvorby, MgA. Jitky Škopové. Tato vizuální umělkyně se věnuje práci s měkkými materiály, látkou a papírem. Zajímá ji konceptuální rozvíjení principů tisku, jeho procesnost a kompaktnost, symbolický jazyk a jeho utváření. Dlouhodobě reflektuje téma kulturní krajiny, sociálně a ekonomicky konstruované a modifikované. Zohledňuje přitom svou osobní zkušenost, cíleně ji však reviduje, umocňuje či upozaďuje, abstrahuje a činí vlastním vizuálním jazykem. Její estetika je založena na vnitřní konstrukci a logice, respektive k nim směřuje, přičemž pokouší naše vlastní přesvědčení o tom, co to vnitřní řád je a jak jej do světa, jímž se obklopujeme, promítáme.

Letošní dramaturgie Artia v Linii odpovědnosti
V roce 2026 vstupuje Artium by KKCG do nové programové Linie odpovědnosti. Po odvaze a inovacích se právě odpovědnost stává nosným prvkem dramaturgie – jako vědomá volba vůči sobě, vůči druhým, vůči společnosti i vůči světu, který společně utváříme. Program se soustředí na zodpovědnost vůči důvěře a příležitostem, které nám byly svěřeny, odpovědnost k danému tématu, k objevování nových dimenzí díla a podporu dialogu. Odpovědnost zde není vnímána jako omezení, ale jako prostor pro autentickou interpretaci uměleckých myšlenek, hodnot a ideálů a pro intenzivní, osobitý divácký prožitek.

V rámci výstavního plánu se tak, kromě Miroslavy Klesalové, představí i čerstvá absolventka pražské AVU Kateřina Šťastná, dvojice autorů Matěj Hrbek & Alessandra Svatek a závěrem roku i designerské duo Petry Švejdarové a Kláry Vaculíkové pracující pod značkou PRASKLO. Návštěvníky Artia tradičně čeká i řada koncertů a festivaly.

Díky podpoře zakladatelů Artia, mecenášů Karla a Štěpánky Komárkových, je na všechny výstavy vstup veřejnosti volný.

Výstava trvá od 5. 3. do 19. 4. 2026
Kurátorka: Barbora Kundračíková