Stavitelé mariánského sloupu na Staroměstském náměstí kvaltují, replika bude stát o měsíc dřív
6. května 2020 22:06
Přidejte si nás na domovskou Střední část je podle sochaře nejsložitějším prvkem, který ponese váhu sloupu a sochy. Dosud sochař a jeho tým sestavili něco přes sto kamenných dílů o váze téměř padesát tun. „Mám radost z toho, že pracujeme, že to jde dobře a že po čtvrt století můžeme to dílo našich rukou vidět tam, kam patří," řekl Váňa ČTK. Dodal, že nyní se začne pracovat na balustrádě.
Sloup měl být původně hotov v polovině září, harmonogram však počítal s měsíční pauzou danou každoročními velikonočními trhy. Ty se v důsledku opatření proti šíření nového typu koronaviru nekonaly, takže stavba pokračovala bez přerušení.
Nový termín dokončení dohodnutý se stavebním úřadem a Technickou správou komunikací (TSK) je proto 15. srpna, podle Váni je nicméně pravděpodobné, že sloup stihnou dokončit ještě dříve.
Město původně plánovalo, že odpustí poplatek za zábor staveniště, který činí více než milion korun. Nakonec jej však musí Váňa a jeho tým zaplatit. Peníze na to pocházejí z darů, které lidé posílají Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Podle sochaře to zatím vypadá, že se vybere dostatek peněz. Upozornil také na fakt, že město v souvislosti s koronavirovou krizí odpustilo poplatky za zábor všem restauračním předzahrádkám včetně těch na Staroměstském náměstí. „Jsme vlastně jediní, kdo tam hrdinně platí," podotkl.Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s umístěním repliky původního sloupu souhlas. Situace se změnila koncem letošního ledna, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska města.
V návaznosti na to TSK povolila stavbě zábor. Ne všichni Pražané jsou nicméně příznivci návratu sloupu. Vznikly proti němu i petice, jednu z nich organizuje například bývalá komunistická poslankyně Marta Semelová.
Původní sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
