Stáda ovcí, koz a skotu se letos začnou na pražských loukách pást se zpožděním

„S ohledem na současnou situaci zvýšeného rizika přenosu některých nemocí vybraných hospodářských zvířat jsme odložili zahájení řízené pastvy do doby zmírnění preventivních opatření k zabránění šíření slintavky a kulhavky,“ popsal Hofman.

Pastva tak podle něj letos začne nejdříve v květnu, přičemž je možné, že k jejímu zahájení dojde ještě později.

Letos je v plánu vypásat pomocí tří smíšených stád ovcí a koz a dvou stád skotu. Smíšená stáda ovcí a koz se budou pohybovat především po stepních lokalitách Prokopského a Šáreckého údolí, v Trojské kotlině ale i na mnoha dalších místech, která byla v minulosti vypásána, jako napříkladna Pitkovické stráni nebo V hrobech nedaleko sídliště Kamýk.

Jedno stádo skotu bude umístěno do suchého poldru Čihadla mezi čtvrtěmi Kyje a Dolní Počernice. Druhé se bude přesouvat po vybraných loukách v oblasti Šeberova, Milíčova, Čimic, Lipenců nebo Šáreckého údolí.

„Oproti loňskému roku budeme velmi pravděpodobně vypásat méně lokalit, neboť s pastvou začneme později. Všechna stáda pak skončí s výpasem v závěru listopadu,“ podotkl mluvčí.

Pastva pro současnou sezónu ještě není vysoutěžena. Pravděpodobně bude celková částka nižší než v minulém roce, neboť se bude vypásat kratší dobu.

„V loňském roce jsme za pastvu ovcí a koz zaplatili 1 931 000 korun včetně DPH. Pastva skotu v loňském roce stála 1 279 000 korun včetně DPH,“ popsal mluvčí. Pastvu každoročně zajišťují dodavatelé vzešlí z výběrových řízení. Zpravidla jde o soukromé zemědělce.

Pastva ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v Praze kontinuálně již od roku 2000. Pastva skotu od roku 2012. „Navazujeme tím na přerušenou tradici. Pastva na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce,“ sdělil mluvčí magistrátu.

Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti. Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Jsou tak praktickou alternativou k seči.

Podle mluvčího významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez zapojené vegetace. Rozrušený travní drn umožňuje konkurenčně slabším druhům rostlin, často se jedná o vzácné druhy rostlin, aby na konkrétní lokalitě mohly růst.

Podobně jako u rostlin je na spásané plochy vázána celá řada bezobratlých živočichů. Především na stepích se vyskytuje mnoho druhů blanokřídlého hmyzu, který hnízdí v zemi. Obnažené plochy využívají také někteří brouci – predátoři – kteří zde loví svou kořist. Na trus skotu je zároveň vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou zase potravou pro některé ptáky.

„Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně ji kombinujeme s ručním kosením. Pastva není na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy necháváme vybraná místa nespasená, aby na nespasené vegetaci mohli dokončit svůj vývoj zástupci bezobratlých,“ dodal mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.