dnes
Čtvrtek - jasno
11°C
zítra
Pátek - zatazeno
9°C
pozítří
Sobota - oblacno
13°C
Srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého Čecha nad 40 let. Lidé často zamlčují pravdu o svém zdravotním stavu
Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Ilustrační kresba: freeimages.com

Srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého Čecha nad 40 let. Lidé často zamlčují pravdu o svém zdravotním stavu

Na pravidelné prohlídky k lékaři chodí podle výzkumu agentury STEM/MARK pouze mírně přes 50 procent dospělých obyvatel Česka. Lidé přes 60 let sice navštěvují lékaře pravidelněji než skupina čtyřicátníků, častěji ho však neinformují o potížích, které si spojují s věkem. Právě ty ale mohou být příznaky chronického srdečního selhání, jímž trpí přes 200 000 Čechů.

Případů chronického srdečního selhání přibývá. Každým rokem je diagnostikováno ke 40 tisícům nových pacientů. Největším rizikem tohoto onemocnění je jeho nenápadný rozvoj, projevující se na první pohled nepodstatnými příznaky. Aby však mohl lékař onemocnění odhalit a zahájit správnou léčbu, musí se o příznacích dozvědět, což je ale často největším kamenem úrazu.

Ačkoli většina Čechů souhlasí, že pro správnou diagnózu je zapotřebí říct lékaři celou pravdu o svém zdraví, více než polovina sděluje jen to, co sama považuje za podstatné. Třetina lidí už si pravdu o svém zdravotním stavu dokonce někdy upravila. Tento přístup lékařům znesnadňuje včasnou diagnózu tak závažných onemocnění, jako je například chronické srdeční selhání.

Pro laika nepodstatné, pro lékaře zásadní

Nejpoctivější, co se návštěv praktického lékaře týká, jsou lidé ve vyšším věku (od 60 let). Řada z nich mu ovšem nesděluje problémy, které připisuje stáří. Paradoxně za ně označili přesně ty obtíže, které jsou typickými příznaky chronického srdečního selhání – zvýšená únava (66 %), zadýchávání (64 %), vyšší frekvence močení (51 %), otoky nohou a kotníků (36 %), přibírání na váže (35 %) či dušnost vleže (13 %). Chronické srdeční selhání je přitom nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let.

„Právě včasná diagnostika je zásadní pro další vývoj onemocnění. Díky ní lze nemoc včas podchytit, řádně kontrolovat a umožnit pacientovi kvalitní život i s touto diagnózou. Lidé ale mnohdy dlouhodobě ignorují příznaky a dostávají se k nám až v pozdějších fázích nemoci. Je nesmírně důležité, aby pacienti včas rozpoznali příznaky a obrátili se na svého praktického lékaře, který je následně předá do péče internisty či kardiologa,“ říká profesor MUDr. Richard Češka, CSc., F. E. F. I. M.

Čtyřicátníci nejsou z obliga

Srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého člověka nad 40 let, avšak právě čerství čtyřicátníci (40–45 let) významně častěji zamlčují pravdu o svém životním stylu (sportování, kouření, váhu) a pouze třetina říká lékaři skutečně vše, co je trápí. Takový přístup znesnadňuje diagnostiku závažných onemocnění a vede k tomu, že je srdeční selhání u řady pacientů odhaleno až v pokročilém stadiu.

„Setkáváme se s tím, že mají pacienti tendenci své příznaky zlehčovat, a to i pacienti, kteří už dochází přímo do ordinace kardiologa či internisty a vědí, že by k nim měli být pozorní. Často až vhodně položené otázky a pozorování nás přivedou k tomu, který z příznaků pacienta trápí. Příkladem mohou být oteklé kotníky, které prozradí třeba otisk lemu od ponožek. Takto i běžný laik může poznat např. u prarodiče či rodiče, že je něco v nepořádku,“ dodává profesor Richard Češka.

Srdeční selhání

Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti a jeho prognóza je horší než u některých druhů rakoviny. Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení.


V Motole vyšetřili už několik tisíc vzorků

25. března 2020 v 09:47

Od 5. března, kdy se začalo ve FN Motol laboratorně testovat na přítomnost koronaviru, zde bylo vyšetřeno přes 2500 vzorků. V prvních týdnech šlo o přibližně 15–20 % všech diagnostických testů provedených v celé ČR. 

Pro komunikaci s neslyšícími slouží v Praze 4 tichá linka

20. března 2020 ve 12:09

Jednou z možností, jak přispět k informovanosti neslyšících klientů, k pomoci v nenadálých situacích, ke zlepšení kvality jejich života a také k osvětě ve slyšícím světě, je Tichá linka, kterou podporuje i Praha 4.

Další články
Nahoru