dnes
Pátek - jasno
5°C
zítra
Sobota - zatazeno
3°C
pozítří
Neděle - skorojasno
2°C
Squaty jako sociální bydlení: v zahraničí běžné, v ČR nelegální. Dostane sguatting pravidla?
Chátrající dům na Pohořelci, ve kterém o víkendu pár desítek hodin pobývali sguateři. Foto: archiv Pavla Kartouse

Squaty jako sociální bydlení: v zahraničí běžné, v ČR nelegální. Dostane sguatting pravidla?

V České republice je squatting, na rozdíl od některých jiných zemí, nelegální. V Praze přesto občas nějaký squat vznikne a posléze jej vyklidí policie. To se stalo i o víkendu. Stálo by za úvahu dát squattingu v Česku nějaký rámec? Lidí majících problémy s bydlením není mál a hodně domů přitom chátrá.

Squatting v Praze

Zřejmě prvním squatem v někdejším Československu byl dům zvaný Hanzlberk na pražském Vyšehradě. V 90. letech bylo v Praze více squatů, jedním z nejznámějších byl statek Ladronka na pražském Břevnově, kde se konaly i koncerty, byla tam čajovna či čítárna. V současnosti je tam restaurace a sportovně-kulturní centrum. Známá byla též například kolonie Buďánka v Praze 5, kde stojí již pouze jeden obývaný domek. Dnes v Praze není žádný squat.

Squateři o víkendu obsadili či pořádali umělecké produkce u několika pražských objektů, které dlouhodobě chátrají. Upozornili tím například na chátrání Nádraží Vyšehrad, Paláce Svět v Libni či budovy na Pohořelci, nedaleko Pražského hradu. Policie squatery vykázala. Praha tedy opět nemá žádný squat, jako už několik let.

V některých jiných zemích přitom využití dlouhodobě opuštěných budov řeší. Nemělo by se s tím začít i v ČR? Nebylo by i pro vlastníky nemovitostí lepší, kdyby objekty, které chátrají, sloužily například bydlení za takzvané sociální nájemné?

„Ministerstvo pro místní rozvoj ČR žádný právní rámec v této věci nepřipravuje a ani v legislativním plánu legalizace squattingu naplánována není,“ uvedl Marek Ženkl z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.

Taraba: Lepší sociální nájem než žádný

„Zejména v západní Evropě to tak funguje. Lidé tam bydlí za nájemné, které má sociální charakter, nebo za takové, které v žádném případě není tržní,“ uvedl předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba.

„Preferoval bych, aby bylo možné to legislativně ošetřit i u nás, fungovalo by to na smluvním základě. Majitelé totiž vědí, že mít prázdnou nemovitost, která chátrá, je daleko horší, než mít nemovitost pronajatou – byť za menší peníze, ale s nějakou péčí. Většinou je to na bázi smluvní,“ řekl.

Podle něj by to pomohlo především mladým lidem, pro které je těžké získat nájemní bydlení za tržních podmínek. „Nemohu ale souhlasit s tím, jak je to u nás nyní, kdy dochází k nelegální okupaci domu. To nemá pravidla, podle našeho právního řádu je zabrání nemovitosti, která mi nepatří a je to bez smluvního vztahu, trestným činem,“ dodal.

Umělci: Chátrající domy slouží ke spekulacím

na-slupi1-nahled

Ruina na rohu ulic Apolinářská a Na Slupi

Podle vizuálního umělce Pavla Karouse, který spolu s dalšími symbolickou výstavou podpořil nedělní obsazení chátrajícího domu na Pohořelci, se mnohdy jedná o domy, sloužící ke spekulacím.

„Možná by stačilo napařit jejich majitelům vysoké daně v řádu desítek milionů. Poté by si rozmysleli, zda s nemovitostí spekulovat,“ uvedl.

„Za současného stavu se jim totiž vyplatí nechat nemovitost třeba deset let chátrat, protože pak už je vše v tak hrozném stavu, že jim památkáři i statici povolí postavit tam něco jiného – třeba administrativní centrum s podzemními garážemi, na čemž vydělají. Zapomíná se totiž, že vlastnictví také zavazuje,“ dodal.

„Z opuštěných domů by mohla vzniknout kulturní centra, ale i místa pro setkávání lidí z okolí. Nebo sociální bydlení. Bylo by dobré chátrající nemovitosti oživit a ukázat, jak inteligentně s nimi zacházet,“ uvedla vizuální umělkyně Helena Sequens, která se na organizování výstavy na Pohořelci podílela. „Je tam hlášeno sídlo asi 90 firem, přitom budova chátrá a je tam prázdno,“ dodala.

V ČR se squatting kriminalizuje…

V Praze existuje vyhláška o čistotě, která umožňuje obcím pokutovat vlastníky domů, jež se o své nemovitosti řádně nestarají a hyzdí tím vzhled obce. Majitel tedy může platit pokuty nebo být za neplacení obcí opakovaně urgován, ale dům chátrá dál.

U squattingu existují v podstatě dvě možnosti: buď jej kriminalizovat, nebo mu vymezit jasný prostor. V ČR je kriminalizován. S tím nesouhlasí zastupitel Prahy 8 Petr Vilgus (SZ).

nadrazi-vysehrad7-nahled

Bývalé nádraží Vyšehrad chátrá již dlouho

„Squatting je způsob, jak mohou aktivní občané oživit místa, která jejich majitelé zanedbávají. Pokud opuštěný dům obsadí skupina lidí, kteří nebudou hledat konflikt ve vztahu k okolí, může se ze squatu stát místo alternativní kultury a inspirativního životního stylu,“ uvedl.

…v zahraničí má svá pravidla

Podle slov Vilguse v některých místech evropských metropolí vdechl příchod squaterů nový život domům, ulicím i celým čtvrtím. „Nejznámější je příklad berlínského obvodu Kreuzberg,“ řekl.

Squatting je za určitých podmínek legální například v Nizozemí, Velké Británii či Brazílii. Vlastnictví nemovitostí tam zavazuje a při jejich dlouhodobém chátrání může být majitel zbaven vlastnických práv.

V Praze ale po obsazení domů pravidelně dochází k policejnímu vyklizení objektů: ať už to jsou již zmíněné příklady z tohoto víkendu, či třeba squat Milada v Praze 8, který byl vyklizen před několika lety. V 90. letech se v ČR přitom některé squaty „udržely“ celkem dlouho.

Chátrající domy v centru Prahy

Chátrající nádraží Praha - Vyšehrad


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru