Správní soud zamítl stížnosti úřadů kvůli podmínkám sanace skládky Velká Chuchle
11. ledna 2025 08:59
Přidejte si nás na domovskou Na skládku se odpad navážel od 70. let 20. století do roku 1986, následovalo překrytí povrchu zeminou a osetí trávou. Plánovaná sanace a revitalizace zahrnuje utěsnění povrchu jílem, odvodnění skládky, vybudování komunikace pro pěší a rekreačního areálu. Žalobu podal vlastník pozemků na okraji někdejší skládky a zastupitel Velké Chuchle Pavel Klán (ODS).
Napoprvé sice Klán u městského soudu neuspěl, loni však poprvé zasáhl NSS a nařídil nové projednání žaloby. Poté už městský soud žalobě vyhověl a vrátil věc úředníkům. Poukázal na to, že v podstatě jde o zakonzervování divoké skládky, na které se může nacházet i nebezpečný odpad, přičemž nebyl posouzen vliv stavby na životní prostředí.
Magistrát v kasační stížnosti uváděl, že účelem stavby není zakonzervování skládky, ale vytvoření rekreačně oddychového areálu. Městské částí poukázaly na to, že stavba má minimalizovat zásahy do tělesa skládky a omezit průsak srážkových vod do podloží. Požadavek městského soudu na zodpovězení otázky, zda se na skládce nachází nebezpečný odpad, městské části považovaly za irelevantní. Stavba prý nemá s nebezpečnými odpady žádnou souvislost.
NSS zdůrazil, že místo, na kterém byl ukládán odpad, se považuje za skládku i po ukončení aktivního užívání. Plánovaná stavba, která spočívá ve fyzické úpravě skládky, jejím utěsnění a odvodnění, a také ve změně způsobu povrchového využití, je tedy z hlediska zákona změnou zařízení k odstraňování odpadu skládkováním.
„Z toho jednoznačně vyplývá, že správní orgány mají v dalším řízení postavit najisto, zda se na skládce nachází nebezpečný odpad ve smyslu zákona o odpadech. Touto otázkou se totiž doposud ve správním řízení nezabývaly, přestože je podstatná pro posouzení, zda stavba musí být předmětem posuzování vlivů na životní prostředí," stojí v rozsudku.
