Odborník: Spolupráce radnic s občany moc nefunguje

V rámci jednotlivých pražských obvodů mají lidé možnost zapojit se kupříkladu do odborných komisí. „Členem komise se u nás může stát každý občan. Vedle odborných komisí jsme zřídili i komisi pro Cholupici a Točnou, což je součást Prahy 12, která má specifické problémy. Občané se tam vyjadřují ke každé větší akci na jejich území,“ říká místostarostka Prahy 12 Eva Tylová (Změna pro Prahu 12).

„S občany konzultujeme jak strategická rozhodnutí, tak i konkrétní realizaci akcí. Ke kontroverzním záměrům pořádáme ankety. Na základě výsledků jedné z nich jsme se v radě vyjádřili záporně k záměru prodeje parkoviště v exponované oblasti sídliště Lhotka, který navrhovalo hlavní město,“ dodává.

Nedostatečná participace

I přes podobné zapojování občanů je podle odborníka na rozvojové projekty Tomáše Tožičky participace pražské veřejnosti na rozhodování nedostatečná.

Například v Praze 10 se dělalo šetření k parkování. Obyvatelům „desítky“ tamější radnice rozeslala formulář, ve kterém se jich tázala na to, jak chtějí řešit parkování.

Radniční průzkum podle Tožičky vyzněl do ztracena. Radnice Prahy 10 si ho však pochvaluje. „Zájem obyvatel byl značný, sešlo se nám zpět přes 10 tisíc dotazníků,“ uvedl tiskový mluvčí Prahy 10 Jan Charvát.

V současné době výsledky a návrhy řešení zpracovávají odborníci. Po zveřejnění výsledků by mělo následovat 2. kolo průzkumu, které již nebude situaci mapovat, ale nabídne jednak řešení počítající se zavedením zón a jednak jasnou možnost zóny odmítnout.

Kritika dotazníku

Dotazník k parkování se příliš nezamlouval občanské aktivistce Olze Richterové působící v iniciativě Společně pro desítku, která sdružuje dvanáct občanských sdružení. Podle ní je dotazník nesystémové řešení.

„Odborníci z pardubické univerzity zadali úzce pojatou otázku. Není zohledněno, že čtvrtina obyvatel Prahy 10 nemá auto. Dotazník navíc nebyl konzultován s občanskými sdruženími, a tak první stránka je jen propagací starosty. Přitom tam místo ní mohlo být obecnější zjišťování celkových dopravních souvislostí, nejen podmínek pro řidiče,“ řekla Richterová.

Rozpočty

Podle Tožičky je nutné, aby spolurozhodování veřejnosti bylo systémové. Nemělo by jít o akce, kdy se občané jednou sejdou na veřejném slyšení, kde hovoří především zástupci radnice a veřejnost se takřka nedostane ke slovu.

Za ověřenou strukturovanou možnost považuje participativní rozpočty. „To je dobrá forma, jak pracovat s občany. Měli by tak možnost vyjadřovat se k tomu, jak bude daná část rozpočtu v obci přerozdělená,“ pokračoval. Participaci je podle něj možné odzkoušet si i na tvorbě územního plánu.

„K důležitým krokům by měla proběhnout občanská diskuse. Musejí existovat mechanismy ke komunitní práci. Jednorázové kroky situaci spíš zhoršují – Pražané mají pocit, že se udělá nějaká hurá akce a pak na to stejně všichni kašlou,“ podotkl.

Bývalé nádraží

Příklady participace mohou být využity například z německého Berlína nebo francouzského města Sandan. Setkat se s nimi lze v určitých regionech Španělska, Itálie nebo třeba Velké Británie.

Občanské plánování by se podle Tožičky dalo využít například při diskusích o tom, jak bude v budoucnu vypadat Nákladové nádraží Žižkov. Diskuse občanů o podobě nádraží by vypadala tak, že by po konkrétním území v řádu měsíce putoval plánek, do kterého by lidé mohli zakreslovat, co by si na daném místě přáli.

V Praze 3 se v současnosti rozhodli usnadnit občanům participovat na veřejném dění prostřednictvím takzvaných rychlých grantů. K účinné občanské aktivitě jsou totiž nezbytné finance, a tak je nově – od letošního ledna – na Žižkově a v části Vinohrad možné po celý rok žádat o finanční podporu projektů a veřejných aktivit. Žádosti budou vyhodnocovány každý měsíc.

Co si myslíte o participaci veřejnosti na rozhodování v Praze? Je dostatečná? Napište nám na redakce@prazskypatriot.cz.