Spejbl a Hurvínek hrají o svou budoucnost
5. února 2013 00:54
Mnoho let jste bojovala o licenci divadla s plzeňskými úředníky. V čem se ta vaše bitva o dotace v Praze liší?
V prvním případě jsem žasla nad drzostí té chystané zlodějny. Byla jsem v tom boji sama, Praha se od soudu distancovala. Bojovala jsem o záchranu divadla jedenáct let. V tomto současném případě také žasnu, ale vedle údivu převažuje smutek. Divadlo Spejbla a Hurvínka se tak stalo pražským divadlem. Od té doby děláme Praze čest a slávu po celé republice a v 33 zemích čtyř kontinentů, kde hrajeme ve 22. jazycích. Díků ze strany města se nám však dosud nedostalo. Naopak, máme být ti, kterých se město touží zbavit, což zamrzí.
Proč by bylo odnětí dotací pro vás likvidující?
Máme nejmenší dotaci ze všech divadel (rozdíl mezi tím dalším a nad námi je dvacet milionů), ačkoliv máme nejmenší vstupné 110 korun. Dotace je stejná po 10 let, i když náklady významně narostly. Loni nám dotaci dokonce snížili. Pan radní Václav Novotný ji však považuje za dostatečnou. Kdyby alespoň jednou navštívil divadlo, o jehož existenci rozhoduje, možná by ke svému překvapení zjistil, že loutky nehrají samy, ale za každou z nich stojí jeden loutkoherec. Jenže my v tuto chvíli nebojujeme o zvýšení dotace, ale o to, abychom nebyli postaveni do řady stovek uchazečů o grant, ze kterých jich kolem šedesáti vybere „nezávislá odborná komise“. Kdybychom nedostali dotaci, ani grant, stála by dětská vstupenka 480 korun, což je pro divadlo likvidační.
Jezdíte často do zahraničí, mohlo by se tam něco podobného přihodit?
Když jsme za časů železné opony vyjeli do USA, nabízeli mému manželovi Milošovi Kirschnerovi, aby tam s divadlem zůstal. Půjčili by nám divadlo, které by – dle jejich slov – splatil za rok. Neuměli jsme si představit, že tento český kulturní poklad zaprodáme do ciziny. Když nás po revoluci hasiči vyhodili z jejich budovy na Vinohradech, kde divadlo hrálo 50 let, nedařilo se nám v tak krátkém termínu pro divadlo najít jiný azyl. Hrozil konec divadla. Radnice nám ani tehdy nepomohla. Z ciziny psali panu ministrovi kultury a primátorovi petici s podpisem spousty lidí. Stálo v ní, že každé větší město má činohru, operu, balet, ale jen Praha má takový skvost a světový originál, jakým je Divadlo S+H. Tak ať se o ně postarají. Nikdo jim neodpověděl a my si nakonec sál k pronajmutí našli v Praze 6, která je k nám nesmírně vstřícná. I nyní se mi dostal do ruky dopis od Němců pro pana primátora. Zda tentokrát odpoví alespoň on, uvidíme.
Pan radní Novotný si zřejmě myslí, že je divadlo vaše a tudíž nepatří městu.
Nejdříve by se měl správně informovat. Když jsem se stala ředitelkou divadla, tak jsem o své svobodné vůli založila Praze Ochrannou známku na Divadlo S+H. Krom toho veškerý majetek divadla patří městu. Já jen byla radnicí vyzvána, abych mu jeho divadlo spravovala, což také činím. Můj podíl je ten, že Praze mohu ohlídat uměleckou úroveň jeho divadla.
Vytvořila jste petici za zachování divadla a podepsalo ji 13 000 lidí, mezi nimi známé osobnosti. To pana primátora nepřesvědčilo?
Jsem všem, co petici podepsali, nesmírně vděčná. Teprve díky jejich tak masivní podpoře došlo mezi mnou a panem primátorem k dialogu. I když petici nepřijal, ujistil mne, že v médiích prezentovaná vůle města zbavit se našeho divadla je pouze osobním přáním pana radního. Názor na celou kauzu zpracovává odborná komise, která dá podklady k dalšímu jednání a pan radní poté vše předá k projednání zastupitelstvu. Na korektní postup prý primátor osobně dohlédne. Proto jsme se domluvili, že já dočasně petici pozastavím a budu čekat na další průběh.
Vím, že jste ten svůj první boj odnesla na zdraví, nebojíte se, že se to na vás zase podepíše?
Nebojím. Naopak, celou tuto kauzu chápu jako velký dar. Díky ní jsem poznala, jaký vztah mají naši spoluobčané k našim ušatcům. Navíc jsem poznala osobně tolik nádherných lidí, kteří přispěchali s nabídkou pomoci. Vzkazy pod peticí mne dojímají a těší stále. Mám tedy z čeho čerpat energii.
V jakém případě byste divadlo zavřela?
Až by přestalo mít diváky a my v divadle postrádali další šikovné a mladé nástupce, kteří se o jeho budoucí cestu dokážou postarat. Divadlo nezačalo, ani nekončí se mnou. Já jsem jen Spejbla s Hurvínkem směla na kousku jejich dlouhé cesty doprovázet.
Co Spejbl a Hurvínek chystají?
Dětskou premiéru právě chystáme na únor, máme ještě nepotvrzenou nabídku do korejského Soulu a pojedeme po dlouhé době na Slovensko.