Špatná zpráva pro antirouškaře: Ochrana dýchacích cest pomáhá plicním pacientům, obzvlášť na podzim

Pacienty s CHOPN, kteří se obvykle na podzim potýkají s vyšším výskytem takzvaných exacerbací (zhoršením dušnosti a kašle, únavy a bolestí na hrudníku) tak roušky chrání před přenosem infekce od okolí.

Pneumologové na to upozorňují u příležitosti Světového dne CHOPN, jenž připadá na 18. listopadu a připomínají, že pacienti s CHOPN patří ke skupinám zvláště ohroženým covidem-19 – zejména když ještě kouří.

„Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně takzvaných exacerbací než je v tomto období obvyklé,“ říká Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Projevy akutního zhoršení (exacerbace) lze snadno zaměnit za počáteční příznaky koronaviru, odlišují je zpravidla vysoké horečky, nechutenství, bolesti svalů a kloubů – tyto obtíže jsou typické pro covid-19. 

„Přesto je důležité, aby se u všech pacientů s CHOPN, kteří prožívají akutní zhoršení nemoci provedl test k vyloučení nákazy covid-19,“ říká Martina Vašáková, předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice.

Podle ní patří pacienti s CHOPN mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí.

„CHOPN mají z 80 procent kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem – ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covid-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS.

Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covid-19, mají podle docenta Koblížka i nadále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. „Ve svém okolí také pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti. Vhodné je, když pravidelně krátce a intenzivně větrají,“ doplňuje pneumolog.

V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se s CHOPN léčí, odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví – lidé totiž k lékaři často nejdou, dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici. Rizika jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do prvního patra. „Ttypickým“ nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let jednu krabičku denně,“ popisuje docent Koblížek.

Pacienty se pokouší zachytit po vlastní ose i sami pneumologové. „Každoročně pořádáme veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, bohužel letos nám tyto aktivity zhatila pandemie,“ vysvětluje Stanislav Kos.