Špatná vizitka pražských řidičů. Průzkum odhalil jejich nejčastější prohřešky a porovnal je s Moravou

Regionální rozdíly v prohřešcích, kterých se řidiči při jízdě dopouštějí, vyplynuly z rozsáhlého průzkumu, jejž v rámci kampaně Agresivita zabíjí iniciovala Česká asociace pojišťoven. 

V Praze je spolu s Pardubickým krajem největší procento řidičů, kteří alespoň někdy záměrně překračují maximální povolenou rychlost. Předepsané rychlosti občas nedbá plných 83,5 procenta řidičů z hlavního města. 

K agresivní jízdě se nechají vyprovokovat tři čtvrtiny Pražanů, za agresivního řidiče se přitom považují pouze tři procenta z nich. Každý pátý zrychluje, jakmile zjistí, že ho chce někdo předjet.

V Praze je také nejvyšší procento řidičů, kteří přiznávají, že velmi často vybržďují ostatní, a sedm z deseti místních řidičů se občas záměrně tlačí na auto před sebou, vyplývá z dotazníkového šetření, které provedla agentura STEM/MARK. V průzkumu bylo celkem 1006 respondentů. 

Jednou z příčin časté agresivity jsou specifika dopravy v hlavním městě. „Praha je vedle Středočeského kraje dopravně velmi specifickým místem. Pozemní komunikace zde užívají všechny skupiny účastníků provozu, což na všechny klade z hlediska bezpečnosti a plynulosti vysoké nároky. Značná přetíženost celé dopravní sítě vede často ke vzniku kolon, které jsou jedním z nejčastějších spouštěčů agresivního chování,“ uvedl Jiří Polomis, krajský koordinátor Besip MD pro Prahu. 

„Ztrátu času se řidiči následně snaží kompenzovat na volnějších úsecích nepřiměřeně rychlou, ale také agresivní jízdou. V tomto směru bych doporučil vždy zvážit vhodnou trasu a vytvořit si dostatečnou časovou rezervu na plánovanou cestu,“ dodal.

Ačkoliv jsou agresivní projevy na silnicích extrémně nebezpečné, za určitých okolností je ochotno je tolerovat 46 procent dotázaných. „Ochota českých řidičů omlouvat své prohřešky za volantem tím, že si to okolnosti žádají, je neobyčejně vysoká,“ komentuje výsledek dotazníkového šetření výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Platí také, že jednotlivým prohřeškům přikládají lidé různou závažnost. Zatímco například nedodržování bezpečné vzdálenosti, předjíždění na poslední chvíli, vybržďování či záměrné nedávání přednosti hodnotili dotazovaní jako velmi rizikové, troubení, křik a agresivní gestikulaci za nebezpečné nepovažuje téměř nikdo. 

Nicméně i tyto zdánlivě neškodné projevy mohou mít nedozírné následky. „Chcete-li dát například vytroubením jiného řidiče najevo, že má uhnout z cesty nebo vyrazit do křižovatky, protože už blikla zelená, je třeba si uvědomit, že to může vyvést z míry nejen daného řidiče, ale také všechny okolo. Lidé se začnou rozhlížet všude kolem, čímž ztratí pozornost, nebo náhle strhnou volant ke straně. To všechno jenom zvyšuje riziko, že někdo udělá skutečnou, fatální chybu,“ sdělil Tomáš Neřold, vedoucí oddělení Besip Ministerstva dopravy.