Soudní spory v zaměstnání patří mezi druhé nejčastější. Jak se mohou zaměstnanci bránit?

Výše odstupného může být i dvanáctinásobek platu
Zákonné důvody pro výpověď danou zaměstnavatelem se řídí dle § 52 zákoníku práce. Zaměstnanci mají podle zákona v případě výpovědi nárok na finanční kompenzaci, jejíž minimální částku zákoník práce stanoví podle typu ukončení pracovního poměru, a která se odvozuje od hrubého průměrného měsíčního výdělku. Skutečná výše odstupného ale závisí na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a konečná částka tak může být vyšší, než stanovuje zákon. Aby měl zaměstnanec nárok na odstupné, musí dostat výpověď (§ 52 zákoníku práce) nebo ukončit pracovní poměr dohodou z těchto důvodů:
1. zrušení zaměstnavatele nebo jeho části,
2. přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
3. nadbytečnosti zaměstnance z organizačních důvodů,
4. zdravotních překážek způsobených výkonem práce.

V prvních třech případech má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jednonásobku, dvojnásobku až trojnásobku hrubého průměrného výdělku podle délky pracovního poměru (§ 67 zákoníku práce). V případě ukončení poměru kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání má zaměstnanec právo na dvanáctinásobek svého hrubého průměrného výdělku bez ohledu na délku pracovního poměru.

„Odstupné se striktně vztahuje na výše čtyři výše zmíněné důvody. Pokud zaměstnanec z jiných důvodů podá výpověď, nemá na tuto finanční kompenzaci ze zákona nárok. Zároveň se nárok na odstupné týká pouze pracovníků na základě pracovních smluv, a nikoliv pracovních dohod (dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnost ),” doplňuje Tomáš Smolík ze společnosti D.A.S. pojišťovny právní ochrany. V případě dohody o ukončení pracovného poměru by si měl zaměstnanec uvedení nároku na odstupné v této dohodě ohlídat a předejít tím případným dohadům se zaměstnavatelem.

Snížená sazba podpory v nezaměstnanosti
Právě písemná dohoda o rozvázání pracovního poměru je důležitá také pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. „Pokud v dohodě nebude uveden vážný důvod, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze ve snížené sazbě ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Jedná se o případy, kdy zaměstnanec ukončil pracovní poměr bez vážného důvodu,” upozorňuje Tomáš Smolík. Vážné důvody pro ukončení zaměstnání jsou zaznamenány v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Je to zejména nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let, nezbytná osobní péče o zdravotně postiženou osobu za zákonem stanovených podmínek. Úřady práce také uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení zezdravotních důvodů. 

Pozor na ukončení pracovního poměru dohodou
V některých případech se zaměstnavatelé snaží o ukončení pracovního poměru dohodou proto, že nemusí vyplácet odstupné, na jaké má zaměstnanec nárok. „Je tak třeba pečlivě zvážit, z jakého důvodu má zaměstnavatel zájem o váš odchod ze zaměstnání. V případě, že se nejedná o hrubé porušení kázně, často se vyplatí přijmout výpověď a dostat tak odstupné a podporu státu v plné výši,” říká Tomáš Smolík  z D.A.S. pojišťovny právní ochrany.

Ukončení pracovního poměru dohodou se tak vyplatí právě především v případech hrubého porušení kázně. Díky dohodě se zaměstnavatelem nebude tento prohřešek oficiálně uveden a úřad práce uvidí pouze dohodu o rozvázání pracovního poměru. Je však třeba počítat se sníženou sazbou podpory a to ve výši 45 %. Nedostanete se však do situace, že nebudete mít na podporu v nezaměstnanosti vůbec nárok.

Ochranná doba
Existují situace, kdy jsou splněny výpovědní důvody, ale výpověď zaměstnanci nesmí být dána (§ 53 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se o tzv. ochrannou dobu, pod kterou spadají například případy dočasné pracovní neschopnosti, čerpání rodičovské dovolené, poskytování dlouhodobé péče či těhotenství, kdy je výpověď neplatná i tehdy, bude-li teprve dodatečně zjištěno, že zaměstnankyně byla v době doručení výpovědi těhotná.
Zákoník práce nicméně dává zaměstnavateli možnost dát zaměstnanci výpověď i přesto, že se v ochranné době nachází, a to v těchto případech:
●    zaměstnavatel nebo jeho část se ruší nebo přemisťuje; to neplatí v případě, jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,
●    zaměstnavatel nebo jeho část se o přemisťuje; to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
●    z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou),
●    pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Státem vyplacená mzda
Může se stát, že se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti a nemá prostředky, aby zaměstnanci mzdu vyplatil. „V případě, že má zaměstnanec uzavřenou platnou pracovní smlouvu, či dohodu, je stát schopen do určité míry finančně kompenzovat nesplacené nároky ze strany zaměstnavatele. Pro účely uplatnění nároku na vyplacení dlužné mzdy vůči státu pak postačuje, že je na zaměstnavatele podán insolvenční návrh,” říká Tomáš Smolík z D.A.S. pojišťovny právní ochrany. To, že je zaměstnavatel v platební neschopnosti, je uvedeno na internetových stránkách Úřadu práce, kde se nachází také volně dostupný formulář žádosti, ke kterému je potřeba připojit potřebné dokumenty (např. pracovní smlouva, výkaz práce atd.).

Celková výše mzdových nároků vyplacených zaměstnanci ale nesmí překročit za měsíc 1,5 násobek tzv. rozhodné částky, která od 1.5. 2022 činí 37  839 Kč. Zaměstnanec navíc může uplatnit mzdové nároky nejvýše v rozsahu odpovídajícímu splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce. Ostatní nároky vůči zaměstnavateli může přihlásit do probíhajícího insolvenčního řízení.

Okamžité zrušení pracovního poměru
Dle zákoníku práce platí, že zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit ze zdravotních důvodů dle § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v případě, že mu zaměstnavatel vědomě nevyplatil mzdu, plat, popřípadě náhradu mzdy, platu či jeho část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Zaměstnanci pak vedle dlužné mzdy přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy, nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tj. zpravidla 2 měsíce, tedy pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nesjednal delší výpovědní dobu – například 3 měsíce. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl, a to pouze písemně. „Uhradí-li zaměstnavatel mzdu (plat) či její náhradu těsně před doručením okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, má zaměstnanec právo i v tomto případě ukončit pracovní poměr. Navíc může po zaměstnavateli požadovat také úroky z prodlení,” dodává Tomáš Smolík.

Co když došlo k neplatnému ukončení pracovního poměru?
Obecně platí, že pokud máte podezření, že zaměstnavatel ukončil pracovní poměr neplatně, doručte oznámení zaměstnavateli osobně – pokud by zaměstnavatel mohl při předávání dělat problémy, přizvěte si svědka, či oznámení zašlete tzv. na dodejku. V případě neplatného rozvázání pracovního poměru je možné se bránit také žalobou, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. „Jestliže soud uzná, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, pracovní poměr bude nadále trvat a tím pádem vám bude náležet náhrada mzdy za několik měsíců či let,” doplňuje Tomáš Smolík z D.A.S. pojišťovny právní ochrany.