Soud se začal zabývat případem, který souvisí s pronájmy prostor v metru

Státní zástupce Adam Borgula tvrdí, že jednatelé různých firem uzavřeli v letech 2007 až 2009 s Peterem Kmetěm ze společnosti Cokeville Assets (CA) účelové smlouvy o zprostředkování „příležitosti zřídit provozovny“ ve veřejných a neveřejných nebytových prostorech v různých stanicích metra. Za to jim firmy pravidelně platily.

Podle spisu ale všichni obžalovaní věděli, že CA nebude provádět žádné aktivity a jejich cílem bylo z firem vyvést ve prospěch CA peníze. Obžalobě kromě Kmetě čelí ještě Roman Mizera, Daniel Švambera, Jan Valtr, Jaroslav Novotný a Martin Žilák. Obžalovaní podle Borguly firmám způsobili škodu v řádech milionů.

Všichni obžalovaní dnes u soudu vinu odmítli, k obžalobě se vyjádřili, na otázky soudu, žalobce i obhájců ale odpovídat nechtěli. Kmeť soudu řekl, že smlouvy podepsal, o jejich plnění se podle něj staral Valtr. Ten soudu popsal, co činnost obnášela, šlo například o poskytování informací o tom, jaký sortiment mají okolní prodejny ve stanicích metra, o informace o okolí stanic nebo o plánovaných rekonstrukcích. Upozornil také na to, že podle vyjádření dotčených společností jim žádná škoda nevznikla.

O tom, že k plnění smluv došlo, hovořili i další obžalovaní. Švambera řekl, že na základě dodaných informací se jeho firma rozhodla, zda chce podat přihlášku do výběrového řízení na pronájem prostor, pokud zvítězila, vyplácela CA pravidelně provizi, což podle něj nebylo nic neobvyklého. I Mizera řekl, že podmínky smlouvy byly pro jeho společnost výhodné, podle něj firma dodnes z pronajatých prostor vydělává.

Kmeť a Valtr figurují i v takzvané jízdenkové kauze pražského dopravního podniku (DPP) a firmy Neograph. Soud je loni v listopadu nepravomocně osvobodil. Kmeť byl také v minulosti odsouzen za pomoc k vytunelování firmy Oleo Chemical, z vězení byl podmínečně propuštěn loni v listopadu.