Soud osvobodil pražskou státní zástupkyni Krützner v kauze neodvedení daně

To, že Krützner od daně osvobozena nebyla, a jejím neodvedením tedy naplnila takzvanou objektivní stránku trestného činu krácení daně, konstatoval už dříve Nejvyšší soud. Pražský městský soud nyní zkoumal ještě to, zda Krützner naplnila i subjektivní stránku, a to se podle něj neprokázalo.

„Nemůžeme dojít k jednoznačnému závěru o vině," konstatoval předseda odvolacího senátu Tomáš Kubovec. „Není úplně férové argumentovat tím, že jako právnička a státní zástupkyně má mít paní obžalovaná větší povědomí o tom, jak platit daň," podotkl.

Krützner působí jako náměstkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6. Kariéru začínala jako čekatelka v Praze 10, kde si úspěšně zažádala o přidělení služebního bytu.

Nastěhovala se do něj v roce 2008, o čtyři roky později jej od městské části odkoupila zhruba za 900 000 korun. Po dalších dvou letech jej prodala dalšímu majiteli za 3,4 milionu Kč. Právě tento příjem nepřiznala úřadům.

Obvodní soud pro Prahu 5 ženě loni v létě uložil peněžitý trest ve výši neodvedené daně. Městský soud v Praze jí sice následně na základě jejího odvolání osvobodil, proti tomuto rozhodnutí se ale tehdy úspěšně dovolal nejvyšší státní zástupce a městský soud dostal kauzu zpátky.

Dnes si proto předvolal k výslechu dva svědky – kamarádku Krützner, která bývala daňovou poradkyní, a daňového poradce jejího manžela. Oba potvrdili verzi, že se jich Krützner ptala v roce 2014 na radu, zda musí odvádět daň, a že ji ujistili, že se na ni daňová povinnost nevztahuje.

„Kdyby chtěla zkrátit daň, proč by vůbec oslovovala daňové poradce? Konstrukci, že si již vytvářela budoucí obhajobu, odmítáme jako zcela nelogickou," prohlásil soudce Kubovec. „Neodvedená částka nemohla stát obžalované za to, aby riskovala funkci státního zástupce," míní.

Obžaloba v minulosti upozorňovala i na okolnosti, za nichž Krützner na služební byt vůbec dosáhla. V žádosti podle státního zástupce uváděla věci, která se nezakládaly na pravdě. Například napsala, že není vlastnicí žádné nemovitosti, přitom od roku 2001 vlastnila byt v Mladé Boleslavi.

Podle žalobce od počátku věděla, že byt půjde do privatizace a chtěla ho získat a několikanásobně zhodnotit prodejem. „Získání služebního bytu mohlo být nekorektní a nemuselo být v souladu s etickými zásadami, ale to není předmětem tohoto řízení," uzavřel Kubovec.

Případy, kdy státní zástupce sám skončí potrestán soudem, jsou poměrně výjimečné. V roce 2011 například přerovský okresní soud vyměřil tehdy již bývalému olomouckému žalobci Aleši Zdráhalovi za jízdu s alkoholem v krvi pětiměsíční podmínku.

Častěji než před soudem se státní zástupci zodpovídají před kárným senátem Nejvyššího správního soudu, který je zpravidla trestá snížením platu nebo důtkou. Jen několikrát v uplynulých letech sáhl kárný senát k nejpřísnějšímu trestu, tedy k odvolání žalobce z funkce.