Sociální izolace může mít závažné následky na zdraví, nemocnice varují před odkládáním vyšetření a kontrol

Podle odborníků ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) je třeba odloženou zdravotní péči co nejrychleji dohnat a není nutné se bát lékaře navštívit. Nejen tato, ale i další nemocnice jsou dle vyjádření jejích zástupců na nápor pacientů stoprocentně připraveny, mají dostatek ochranných pomůcek, lůžek i lékařů.

Epidemie covid-19 sice vedla v nemocnicích k reorganizaci zdravotní péče a krátkodobým odkladům neakutních případů, všechny akutní případy a potíže ale byly řešeny dál. Přesto se ukazuje, že řada pacientů přecházela i vážné zdravotní potíže. Ze strachu z nakažení například stále odsouvala a odsouvá léčbu vážného onkologického onemocnění.

Onkogynekologická centra napříč Českou republikou zaznamenala o šedesát procent méně zachycených pacientek se zhoubným onemocněním ve srovnání s loňským rokem. Fakt, že pacientky nepřijdou, neznamená, že onemocnění vymizela. Naopak. Jen bohužel nejsou včas diagnostikovaná.

„Z počátku byl pokles pacientů daný limitovanou péčí během epidemie. Nyní již normálně fungujeme, máme plnou kapacitu, a přesto je pokles počtu odhalených onemocnění dramatický. Přitom právě doba, kdy se nemoc podchytí, je klíčová pro případné vyléčení pacienta,“ uvedl profesor David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN a 1. LF UK.

Lidé by neměli váhat ani při kardiologických či jiných potížích. „Byli jsme opakovaně svědky, že nemocní potíže přecházeli a dostavili se až s nevratnými komplikacemi svého onemocnění. Při chorobách srdce a cév přitom může mít každé malé prodlení závažné následky. Zejména pokud jde o akutní infarkty nebo mozkové příhody, u nich se počítá každá minuta,“ zdůraznil profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – Kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK.

Jako riziko hrozící do budoucna se podle něj jeví i pokles socioekonomické úrovně, která je jedním z velmi významných faktorů ovlivňujících kardiovaskulární riziko.

„Ekonomické krize mohou vést jak ke zhoršení životního stylu, tak k nárůstu stresu a frustrace, jež následně urychlí rozvoj aterosklerózy a vznik infarktu či mrtvice. Rád bych proto apeloval na důslednou prevenci cévních onemocnění, dodržování léčby vysokého krevního tlaku či cholesterolu, kvalitní léčbu cukrovky a snahu po odvykání kouření,“ doplnil Aleš Linhart.

Jak výrazné důsledky zanedbávané péče v době epidemie nakonec budou, se podle lékařů ukáže v příštích týdnech a měsících. Podle lékařů více než kdekoli jinde totiž v medicíně platí, že včasné odhalení nemoci může výrazně urychlit léčbu a přispět k úplnému uzdravení.