Sněmovna řeší zákon o digitální ekonomice, chystá se výrazné zvýšení pokut za spamy

„Momentálně můžete za porušení pravidel dostat pokutu v maximální výši 10 milionů korun. V loňském roce přitom Úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu dosahující téměř 8 milionů korun. Nový zákon však počítá s navýšením této hranice až na 20 milionů eur, případně čtyři procenta z ročního obratu. To je skutečně velký skok, v mnoha případech může být dokonce likvidační. Zákonodárce tímto krokem sleduje logiku odstrašení, je však třeba mít na paměti, že tato úprava se týká pouze podnikatelů a právnických osob,“ okomentoval projednávané změny Nulíček .

Naráží i na skutečnost, že fyzickým osobám a profesním komorám hrozí v případě porušení pravidel pokuta maximálně 100 tisíc korun, respektive jeden milion korun. Z důvodové zprávy vyplývá, že návrh zákona reaguje na evropskou legislativu, konkrétně na směrnici e-privacy a nařízení GDPR.

Vysoké pokuty mají jako hlavní cíl odradit podnikatele a právnické osoby od protiprávního jednání. Zároveň zohledňují vyšší míru závažnosti takového jednání a společenskou škodlivost spamu.

„Zasílání obchodních sdělení bez souhlasu nebo nesplnění podmínek pro zákaznickou výjimku je podle GDPR zpracováním údajů bez právního titulu. Pokuty podle návrhu zákona o digitální ekonomice mají stejnou horní hranici jako v GDPR. Podnikatelé by proto při komunikaci se zákazníky měli být obzvlášť obezřetní,“ podotýká Nulíček.

Ve zbytku podle něj zůstávají nyní platná pravidla víceméně zachována. Pro zasílání obchodních sdělení tak nadále zůstává klíčový tzv. opt-in, tedy předchozí souhlas uživatele, nebo, pokud jde o zákazníka, tzv. opt-out režim.

Tento druhý institut však podle návrhu zákona o digitální ekonomice dozná jisté změny – nově bude možné zákazníkovi zasílat obchodní sdělení pouze po dobu dvou let od poslední komunikace. Po uplynutí této doby by podnikateli za další kontaktování hrozila pokuta.

„Tato část návrhu zákona je podle mého názoru poměrně matoucí. Pokud se chcete pokutě vyhnout, musíte paradoxně obchodní sdělení zákazníkovi zasílat kontinuálně nebo získat jeho souhlas. Suché konstatování, že po dobu dvou let si zákazník nákup pamatuje, a pak už ne, mi rovněž přijde nedostačující,“ doplnil Nulíček.

Současná rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů považuje za obchodní sdělení všechny zprávy, které „slouží k přímé či nepřímé podpoře zboží, služeb nebo image podnikatele”. Do této kategorie tedy spadají i žádosti o hodnocení nákupu nebo udělení souhlasu se zasíláním obchodních sdělení.

„Podnikatelé by měli pamatovat především na veškeré náležitosti. Obchodní sdělení musí být jasně a zřetelně označeno, obsahovat identifikaci osoby, jejímž jménem nebo na jejíž účet je komunikace realizována, a v neposlední řadě umožnit adresátům odmítnutí zasílání sdělení, a to v každé jednotlivé zprávě,“ uzavřel Nulíček.

Podle partnera advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL Pavla Čecha diskutovaný zákon zapracovává obecný princip, že co je nelegální v běžném prostředí, je nelegální i v digitálním světě. „Zavádí přísnější pravidla pro velké platformy, zatímco menší podniky budou čelit méně náročným povinnostem​,“ sdělil.

„Zákon přináší přísné sankce, pokud dojde k porušení předpisů, což je pro firmy silná motivace k dodržování pravidel. Může být uložena pokuta až do 6 procent ročního obratu,“ podotkl.

Návrh zákona o digitální ekonomice připravuje Českou republiku na adaptaci evropských nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) a o evropské správě dat (Digital Governance Act, DGA), která upravují fungování digitálního prostoru v Evropské unii.

„Obě nařízení posilují v některých oblastech svobodu slova, chrání veřejnou diskuzi před cenzurou a zároveň zavádí nová pravidla, která mají ochránit uživatele před nelegálním obsahem,“ sdělila Hospodářská komora České republiky.

DSA má posílit ochranu a bezpečnost uživatelů v on-line prostředí. „Proto akt upravuje pravidla pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu, cachingové služby, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, on-line platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Pro DSA platí zásada, co je nelegální off-line, má být nelegální i on-line,“ dodala Komora.