Smíchovská Prádelna láká na výstavu akvarelů, vytvořily je absolventky výtvarného kurzu
28. října 2025 13:48
Přidejte si nás na domovskou „Akvarel je nejobtížnější výtvarná technika, to vám vám potvrdí každý malíř. Ale když propadnete jejímu kouzlu, je to láska navždy. Voda s barvou na papíře leckdy pracuje sama a tvůrce se zatajeným dechem čeká, copak to tam vzniká,“ řekla umělkyně. Akvarel podle ní dokáže i potrápit, cokoli vznikne, se už neopraví. A trvá dlouho, než si jej člověk podmaní.
Švástová v současné době působí jako administrátor za ČR pro Mezinárodní festival akvarelu Fabriano In Acquarello a v Praze třetím rokem vede kurzy akvarelu a příležitostně pořádá workshopy.
Výstava v KC Prádelna potrvá do 17. listopadu
„První výstavu jsem si nadělila ke svým kulatým narozeninám. A protože mě kamarádky přemlouvaly, abych je naučila alespoň trochu vládnout štětcem, hledala jsem prostor, kde bychom se mohly scházet,“ zavzpomínala lektorka, co předcházelo pořádání kurzů v KC Prádelna.
Malování pro ni i návštěvnice kurzů představuje svým způsobem meditaci. „Meditace je naprosto správný výraz! Malovala jsem jako dítě, ráda, a údajně dobře. Pak léta nic. A pak jsem začala navštěvovat kurzy, které mi pomohly zbavit se mých tehdejších starostí a smutků,“ svěřila se paní Eva, která na kurzy chodí čtvrtým rokem.
„Inzerát na kurz jsem objevila v měsíčníku Prahy 5 Pětka, a už jsem tu třetí rok. Je to fantastický relax, člověku dělá radost, když se obrázek povede,“ vyprávěla paní Milena, kterou baví krajina a stavby. Namalovala snad 150 obrázků, které uchovává doma v deskách.
„Začít s akvarelem může kdokoli. Vím, že mnoho lidí má obavy z toho, že neumí kreslit, ale je to zbytečné. Tvrdím, že malovat může každý, jen je důležité ponořit se do procesu malování a bavit se tím, co se odehrává na papíře,“ vyzvala Švástová ty, kteří by se chtěli naučit malovat.
Místostarosta P. Lachnit (vlevo) na zahájení výstavy
Podle místostarosty Petra Lachnita (ANO), do jehož gesce spadá i sociální oblast, výstavní činnost v KC Prádelna zaměřená na lokální umělce podporuje komunitní charakter centra a pomáhá do jeho aktivit zapojit sousedy.
„V případě našich komunitních center Prádelna, Louka a Konírna se nejedná o klasický coworkingový, umělecký či vzdělávací prostor. Spíše v nich vnímáme ono sdílení v širším slova smyslu jako příležitost pro netradiční setkávání, prezentace místních autorů a vzájemné obohacování se na první pohled třeba i zcela nesourodých světů,“ uvedl.
„A že to funguje, potvrzuje množství zajímavých projektů, výstav a organizací, které v našich komunitních centrech našly zázemí, díky čemuž centra působí jako jakýsi generátor nápadů a iniciativních podnětů,“ dodal.
