Šli do kina, domů se nevrátili. Praha 4 připomněla patnáctileté oběti sovětské okupace

„Zemřeli dva tehdy patnáctiletí a zcela nevinní kluci. Stali se obětmi střelby, která nebyla nijak vyprovokována. Je důležité si připomínat minulost, abychom neměli tendenci ji opakovat,“ řekl starosta.

Svědkem události byl František Adamec, který vše viděl z balkonu v druhém patře, kam si šel zakouřit. „Byl to nekuřácký byt, byl jsem jediný kuřák, proto jsem šel na balkon,“ řekl Adamec, kterého po letech vypátral člen zastupitelstva Prahy 4 Jan Žáček (STAN).

Adamcovi bylo tehdy 21 let a pracoval v Thomayerově fakultní nemocnici, kam byl shodou okolností odvezen jeden z hochů. „Zemřel cestou, nebo v nemocnici, to už se dnes nikdo nedozví,“ řekl Adamec.

Automobil s chlapci přijel z Podolské ulice a zabočil směrem na Dvorce. „Dojeli na úroveň vodárny, kde stál obrněný transportér, z kterého začali vojáci střílet. Byly to dvě dávky, to si pamatuji přesně,“ řekl Adamec. „Utíkal jsem potom na policii a šel jsem to oznámit jako vraždu. Bylo to hrůzné a nesu to v sobě dodnes, celá ta doba byla tragická,“ řekl.

A proč chlapci po nábřeží autem jeli? Podle Adamce vyšli z někdejšího kina Zdar, a protože při okupaci nejezdily tramvaje a oni bydleli daleko od centra, stopnuli auto. Vojáci trefili také řidiče automobilu Žuk Karla Šárku, který střelbu přežil, nicméně se potýkal s doživotními zdravotními následky.