Škvára z komunálního odpadu posloužila ve spalovně k výstavbě už druhého parkoviště
29. dubna 2025 12:47
Přidejte si nás na domovskou „V podkladních vrstvách obou ploch našlo alternativní uplatnění dohromady 700 tun škváry, která by jinak skončila na skládce. Tímto projektem naplňujeme principy cirkulární ekonomiky, kdy s odpadem nakládáme jako s cenným zdrojem,“ uvedl Komarnický.
Dosavadní výsledky vědeckých studií podle něj potvrzují, že by škvára ze spáleného odpadu mohla v tuzemsku posloužit při realizaci dopravních staveb, stejně jako v zahraničí. „Na obou našich nových parkovištích ji používáme jako náhradu štěrkodrti a současně ověřujeme možnosti využití škváry, nebo přesněji spalovenské strusky, v hydraulicky stmelené podkladní vrstvě,“ řekl ekolog ZEVO Malešice Tomáš Baloch.
„Ona má totiž podobné vlastnosti jako štěrkodrť. Kamenolomů ale v Česku ubývá, proto přicházíme včas s možným řešením,“ pokračoval. Důkladné testování spalovenské strusky jako stavebního materiálu podle něj prokázalo environmentální nezávadnost a vyloučilo rizika spojená s ekotoxicitou. Vzhledem k tomu, že splňuje legislativní a vyhláškou stanovené normy, podle Balocha nemůže nijak ohrozit životní prostředí.
Roční produkce směsného komunálního odpadu obyvatel metropole je podle Komarnického 250 tisíc tun, z čehož ZEVO Malešice vyrobí světlo a teplo pro přibližně 20 000 pražských domácností. Na konci celého procesu energetického využití zůstane popílek a asi 50 až 60 tisíc tun škváry, která v současnosti slouží na skládce k oddělování a zpevňování jednotlivých vrstev uloženého odpadu.
„Pražské služby v ní ale vidí dosud nevyužitý potenciál, k výzkumu proto přizvaly Akademii věd České republiky i České vysoké učení technické v Praze. Optikou České republiky se jedná o přelomovou věc,“ dodal Komarnický.
V Evropě už se podle něj spalovenská struska jako podkladový materiál při stavbě silnic a dálnic využívá například jako dostupnější a výhodnější surovina v Dánsku, Nizozemí, Belgii nebo ve Finsku.
