Síla klidného rodiče. Další díl Pohodového rodičovství Milana Studničky
22. března 2026 11:57
Přidejte si nás na domovskou 
Podle Milana Studničky děti potřebují především vnitřní jistotu, klid a důvěru v dospělého, který ví, kam jde. Techniky samy o sobě nestačí, pokud rodič působí vyčerpaně nebo podrážděně – dítě si pak připadá nebezpečně a spolupráce se rozpadá. Jádrem výchovy není systém pravidel, ale vnitřní energie rodiče, jeho nadhled a schopnost zůstat klidný i v náročných chvílích. Rodič, který jedná laskavě, ale pevně, vede dítě přirozeně, bez křiku a bez boje o moc. Respektující přístup staví na jednoduchosti, důslednosti a autenticitě, ne na perfekcionismu. Když se tento postoj usadí, každodenní situace se zklidní, děti začnou spolupracovat a vztahy se otevřou větší důvěře. Respektující rodičovství je především životní pohled, schopnost vidět v dítěti samostatného, hodnotného člověka, nikoli úkol k řízení či problém k opravě. A zároveň zdůrazňuje odvahu dělat chyby a brát je jako přirozenou součást společného růstu.
„K napsání knihy mě inspirovalo zoufalství klientů, kteří velmi složitě chtěli řešit témata, která jsou lehce řešitelná. Jako závislosti na digitálních technologiích, odmítání učit se nebo uklízet…,“ vysvětluje Milan Studnička a dodává: „Zatímco první díl je zaměřen na pochopení hlavních principů pohodového rodičovství, druhý díl jde více do detailu problémů, které rodiče se svými dětmi prožívají. Soustředím se především na to, že odstranit problémy s dětmi je mnohem jednodušší, než se může rodičům zdát.“
Kniha Pohodové rodičovství. Síla klidného rodiče je autorovým specifickým pohledem na výchovu, který tvoří ucelený koncept Dovychovat. Navazuje na předcházející knihu Pohodové rodičovství, řeší další problematické situace ve výchově a je určena zejména pro rodiče a učitele.
Pohodové rodičovství. Síla klidného rodiče:
-
staví na myšlence, že základ výchovy je vnitřní stav rodiče – jeho klid, energie a jistota jsou pro dítě mnohem důležitější než techniky
-
ukazuje, že dítě spolupracuje tehdy, když důvěřuje rodiči, protože cítí pevné vedení bez strachu a bez boje o moc
-
zdůrazňuje roli rodiče jako živého vzoru – dítě kopíruje, jak mluvíme, řešíme konflikty, přiznáváme chyby nebo zvládáme stres
-
vysvětluje, že klíčovým principem je laskavá důslednost, tedy spojení vlídnosti a jasných hranic, které vytváří bezpečí i čitelnost
-
rozlišuje mezi vztekem a vzdorem – vztek je normální emoce, zatímco vzdor vzniká z narušené důvěry mezi rodičem a dítětem
-
popisuje praktické nástroje, zejména odmítnutí přijetím a uzavírání dohod, které pomáhají držet hranice bez konfliktů
-
věnuje se roli rodinné atmosféry, která formuje většinu dětského chování – napětí, únava či tlak rodičů se v dítěti okamžitě odráží
-
řeší otázku školek, adaptace, vztahů s učitelkami, i to, proč dítě někdy nechce do kolektivu a jak s tím pracovat
-
popisuje projevy jako agrese, sebeubližování, hysterické záchvaty, odpor a ukazuje, jak je řešit přes pevné vedení a klid rodiče
-
v závěru zdůrazňuje, že změna ve vztahu dítě–rodič začíná u rodiče: radost, nadhled, opravdovost a laskavé vedení jsou největší léčivé faktory
O autorovi
Milan Studnička pracuje jako psycholog. Zaměřuje se na individuální konzultace i na práci s dětmi a rodinou v jejich domácím prostředí. Přednáší o komunikaci, výchově a vlastním seberozvoji, spolupracuje s Českou unií sportu v rámci školení trenérů jednotlivých sportovních svazů na přednáškách, jak přistupovat k dětem. Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě v Praze, dále psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, také absolvoval pět let sebezkušenostního daseinsanalytického výcviku. V roce 2006 se stal šťastným otcem a omezil většinu svých aktivit, aby se mohl plně věnovat synovi. Je spoluzakladatelem vzdělávacího portálu www.dovychovat.cz.
