Seznamovací kurzy pro nové vysokoškoláky jsou v kurzu, největší tradici a oblíbenost má ČZU:Go!

Adaptační kurzy ČZU:Go! patří mezi kurzy s nejdelší historií, co vás vedlo k jejich založení?
Naše adaptační kurzy jsou opravdu jedny z nejstarších v Česku, letos je organizujeme sedmým rokem. Je ale potřeba přiznat, že se za tu dobu posunuly trochu jinam. Na začátku to byla studentská akce, kterou jsme dali dohromady s pár nadšenci a cílem bylo užít si konec léta, seznámit se s budoucími spolužáky a pomoci jim při startu jejich studia. Ušli jsme dlouhou cestu a v tuto chvíli mají kurzy ČZU:Go! nejen nejvyšší počet účastníků, ale hlavně program, který je srovnatelný s profesionálními teambuildingovými kurzy, určenými pro firmy.

Zmínil jste tu program, mohl byste v krátkosti představit průběh kurzu?
Koncept vychází z modelu velmi intenzivní zážitkové pedagogiky. A když říkám intenzivní, tak to myslím vážně. Cílem je, aby se studenti po pěti dnech vraceli unavení, nadšení a plní zážitků. To je rozdíl mezi námi a většinou ostatních kurzů, které spoléhají hlavně na to, že studenti se nejlépe seznámí s lahví v ruce a organizují program na dvě hodiny denně.

Souhlasím, že lahev může v seznámení hodně pomoci, ale pět dní se povalovat v chatičce není příliš efektivní způsob, jak se seznámit. Pro představu – organizovaný program u nás probíhá v průměru 16 hodin denně. Studenti tak kromě nezbytných večerních párty absolvují přes 40 teambuildingových aktivit, workshopy například na prezentační schopnosti a zároveň získají množství informací o studiu, které jim studijní oddělení dát nemůže. Kurz je totiž kompletně veden studenty vyšších ročníků ČZU, ačkoliv má kvalitativní parametry komerční akce.

Organizátor seznamovacích kurzů Tomáš Kočica

Váš kurz tedy komerční není?
Co znamená komerční? Kurz je organizován největší studentskou organizací na ČZU. Protože máme dlouhodobě velmi dobré hodnocení od lidí, kteří kurzem prošli, získali jsme záštitu pana rektora. Nejedná se nicméně o akci, která by byla univerzitou pořádána. Pokud se ptáte, zda jsou kurzy ziskové, pak v ideálním případě ano, z tohoto pohledu komerční jsme. Zisk nicméně obratem investujeme do vybavení kurzu, které zase zvedá úroveň – máme vlastní vybavení na paintball, lanovou dráhu, audiotechniku… Komerční přístup ale pro mě znamená v první řadě to, že se chováme k financím zodpovědně, v ceně pro studenta se to neodráží. Na druhou stranu, umíte si představit plánovat ztrátový projekt?

Univerzita na seznamovací kurzy přispívá?
Ne, ani bychom to nechtěli. Univerzita nás velmi podpořila už tím, že nám pan rektor dal záštitu. Při množství studentů, kteří kurzem projdou by musela být částka opravdu velmi vysoká, aby se odrazila v koncové ceně výraznějším způsobem. Věřím, že univerzita má mnoho lepších využití jejich financí – například investicemi v areále, který patří mezi nejkrásnější v Česku. Na druhou stranu, jedna z fakult se letos rozhodla vyzkoušet si organizovat kurz vlastní, a při přepočtu na aktivní den (tedy bez posledního dne, kde je pouze odjezd) jsme výrazně levnější, i když se jedná o akci, kterou vymyslela samotná fakulta, kterou z komerčního přístupu podezírat nejde.

Takže máte po sedmi letech na univerzitě konkurenci. Jak se k tomu stavíte?
Na začátku mi to bylo trochu líto, protože studenti v tom samozřejmě mají zmatek. Situace, kdy jsou na jedné fakultě dva seznamováky, není ideální. Na stranu druhou velmi oceňuji, že má vedení fakulty zájem o své studenty, a věřím, že jejich kurz dopadne dobře. Vychází z trochu jiného konceptu, než ten náš, takže věřím, že každý si něco najde.

Část areálu suchodlské univerzity

Hovoříte o jiných konceptech. V čem se kurzy liší?
V první řadě máme úplně jiné prostředí kurzů. Náš je pořádán v rekreačním areálu kousek od Telče, oproti fakultnímu, který je v areálu ČZU. Studenti tak budou mít šanci poznat areál školy ještě před nástupem, což není k zahození. My se vydali jinou cestou – podařilo se nám najít areál, který je hodně izolovaný a ideální pro teambuildingové aktivity. Nehrozí, že po nás bude někdo pokukovat, nejsme omezení nočním klidem, na noční bojovce nezakopáváte o bezdomovce a navíc jsme schopní regulovat ceny na barech, což se vám nikde jinde nepovede. Pro ilustraci, míchané drinky pod 45 korun mluví za vše.

Už máte kurzy obsazené? Nebo se perete s konkurencí?
Moc se nepereme, proběhla dohoda mezi oběma kurzy a propagace probíhá pospolu. Samozřejmě máme velkou výhodu nejen ve fotkách a videích z loňských let, ale hlavně v obrovském množství referencí od těch, kteří kurzem prošli. Na druhou stranu, protože se ukázalo, že náš koncept funguje výborně, jsou jednotlivé části programu na obou kurzech velmi podobné, což oceňuji. Dokazuje to, že to co děláme, děláme dobře.

Věřím, že se podaří naši úroveň minimálně udržet a že tu vedle nás vyroste důstojný kolega, nikoli konkurent. Co se týče kapacity, jsme na tom – díky bohu – poměrně dobře. Přihlašování ještě probíhá, ale v tuhle chvíli jsme na více než 700 studentech, z toho skoro 300 je z Provozně ekonomické fakulty, na které tato akce vznikla a která má dva samostatné turnusy. Počítám, že posledních zhruba 80 míst už se podaří zaplnit velmi rychle, pak už budou jenom náhradníci.

Zmínil jste noční bojovku. Připomíná mi to období dětských táborů, kdy jsem noční bojovky z duše nesnášel.
To docela chápu, ale tohle je trochu jiná liga. Na táborech je bojovka o tom, aby se malé děti bály. To nemá s teambuildingem nic společného. Naše noční bojovka je postavená na týmech, přibližně pětičlenných.